| |
Umělecký sloh kolem roku 1900, usilující o nový umělecký výraz, oproštěný od
dosavadního převládajícího historismu. Poslední z univerzálních mezinárodních
slohů, projevující se jak v umění, tak v módě a životním stylu. Vznikla v
Anglii (Modern Style) již v 80. letech 19. stol. (raná secese); teoretickým
předchůdcem byl J. Ruskin, významným představitelem W. Morris. Ve Francii
zvána Art Nouveau a rozšířena zejm. prostřednictvím českého malíře A. Muchy, v
Německu zvána Jugendstil, v Rakousku Wiener Sezession.
Charakteristická je plošná stylizace zejm. rostlinných motivů s
naturalistickými prvky (vegetativní ornament), lineárnost a plošnost
zobrazení, osobitá barevnost a asymetričnost. Typickým motivem je vlnící se
křivka s významem nejen ornamentálním, ale též symbolickým (pulsování života).
Těžištěm secese je dekorativní a užité umění, ale výrazně se uplatnila i v
malířství a v grafice, v sochařství, v knižní kultuře i v architektuře.
|