Kachel [něm.]
dutá keramická tvárnice, užívaná od 13. stol. ke stavbě kamen; vnější desková
plocha zdobena reliéfem nebo malbou, později s užitím barevných glazur; od
13. stol. užívány k. hrncovité se zahroceným nebo zaobleným dnem, později k.
komorové