• 1

    Libverda

  • 2

    Šumava

  • 3

    Vydra

  • 4

    Kolešovice

  • 5

    Pepa Moulis

  • 6

    Španělsko

  • 7

    Zámek Kynžvart

  • 8

    Olomouc, prachárna

  • // // //
Copyright 2017 - Custom text here

Holešovická elektrárna

Holešovické domy

Název

Holešovická elektrárna

Kat. území Holešovice čp. 1
UlicePartyzánská 7
Postaven1897-1900
Typ domu elektrárna
Před stavbou domu1832 - vzniká Rustonka v Libni
1845 - železniční spojení Praha - Olomouc
50/19 - pražské ulice osvětleny plynovými lampami
1865 - osobní lodní doprava Praha - Štěchovice
1871 - vzniká Českomoravská strojírna
1894 - vzniká Libeňský přístav
1847 - narodil se František Křižík (* v Plánicích u Klatov)
70/19 - zrušeny pražské hradby
1883 - Křižík osvětluje Staroměstské náměstí elektrickými obloukovými lampami
1884 - Křižík osvětluje zasedací síň na staroměstské radnici
1884 - Praha má sedm čtvrtí
Historie Holešovické elektrárny
autor: Miloslav Čech

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Plynové osvětlení
31.1.1813 - zahájila společnost The National Head and Light Company planové osvětlení Westminsterského mostu v Londýně – Den vzniku plynárenství jako průmyslového odvětví.
1828 - Pražský magistrát odmítl nabídku londýnské Imperial Continental Gaz association na vybudování zařízení pro výrobu a využití plynu.
1847 - Vratislavská společnost postavila v tehdy předměstské obci Karlín první pražskou plynárnu.
15.9.1847 - rozsvícení prvních dvě stě plynových lamp v ulicích Prahy
1881 - zrušené plynárny v Karlíně a její přeložení do Libně (zrušena 1931)
1857 - do provozu uvedena plynárna na Smíchově (zrušena 1926)
1866 - do provozu uvedena plynárna na Žižkově (zrušena 1926)
1878 - sestrojil český vynálezce František Křižík obloukovou lampu s diferenciálním mechanismem
1879 - T.A.Edison vyvinul elektrickou žárovku
1884 - plynárna v Holešovicích – Bubnech

Elektrické světlo v Praze
1881 - Hybernská ulice – první pokus provedeny F. Křižíkem - obloukovky
elektrické osvětlení v karlínském závodě fy Breiltfeld – Daněk anglickou firmou Brush
zřízeno elektrické obloukové světlo při návštěvě korunního prince Rudolfa na Národní (tehdy Ferdinandově) třídě
Hybernská ulice – první pokus provedeny F. Křižíkem - obloukovky
1882 - v Národním divadle bylo zavedeno obloukové osvětlení (Fa. Edison Machine Company zřídila strojovnu – místní elektrárnu),
Stýblovo knihkupectví na Václavském náměstí a Heinzovo hodinářství na Staroměstském náměstí - obloukovky
1883 - Staroměstské náměstí, pokusně osvětleno sedmi obloukovkami
po znovu vybudování Národního divadla bylo divadlo osvětleno žárovkami.
1884 - zřízení zkušební stanice pro elektrické osvětlování v plynárně na Žižkově
1885 - osvětlení místností Staroměstské radnice – 187 žárovek
1886 - osvětlení žofínských sálů a celého ostrova – 854 žárovek a pět obloukovek
1889 - osvětlení města Žižkova – ul. Husova, Prokopova, Poděbradova i náměstí – 29 obloukovek, ostatní ulice osvětleny 110 žárovkami
1891 - osvětlení Jubilejní výstavy – 1500 žárovek, 250 obloukovek, fontána, na věži lampa s parabolickým zrcadlem.
1894 - instalace elektrického osvětlení Václavského náměstí čtyřicet litinových kandelábrů s obloukovkami. Průlom do monopolu městských plynáren, které se snažily bránit zavádění elektrického osvětlení.

První pražské elektrárny
1884 - v Žižkovské plynárně byla zřízena pokusná stanice pro výrobu elektřiny. K pohonu bylo použito plynových motorů. Elektřina byla použita k osvětlení kanceláří žárovkami a nádvoří obloukovkami.
1885 - v Německém divadle a ve Staroměstské radnici byly zřízeny místní elektrárny s derivačním dynamem a s pohonem plynovým motorem.
1886 - na Slovanském ostrově byla zřízena místní elektrárna s plynovými motory k provozu místního osvětlení
1896 - místní elektrárna na Švábkách byla zřízena pro zásobování elektrické dráhy Praha –Libeň – Vysočany. Elektrárna byla vybavena čtyřmi dynamy.
1897 - Místní elektrárna ve Vinohradské vodárně, elektrárna zájišťovala osvětlení vodárny a Národního domu na Vinohradech, zároveň zásobovala tramvajovou trať od Muzea na náměstí Míru a k Olšanským hřbitovům. Parní stroj poháněk dvě dynama o napětí 300V spojená v sérii (600 V)
V ulici U Karlova v Kunertově zahradě se pro tramvajovou trať buduje elektrárna s dvěma dynamy o výkonu 2 x 240 kW. Pohon obstaraly dva kotle s tlakem 12 atp. Tato elektrárna byla později rozšířena o další kotel a dynamo 120kW.
V Michelském pivovaru je vybudována elektrárna, která zásobuje Michli, Krč, Libuš, Kunratice, Hodkovičky a Písnici
V cihelně na Klamovce se zřizuje elektrárna pro napájení soukromé tramvajové tratě od Anděla ke Klamovce.
1889 - zakládá město Žižkov svou vlastní elektrárnu
1891 - V Letenských sadech byla postavena místní elektrárna s lokomobilou k napájení elektrické tramvaje mezi Stromovkou a Letenskými sady
1893 - Místní elektrárna ve vodárně v Sokolské třídě pro napájení osvětlení Václavského náměstí. Dvě dynama o výkonu 30 kW a napětí 600 V byla poháněna stojatými parními stroji.
1895 - uvedení do provozu místní elektrárny v Karlíně
Místní malé elektrárny si zřizují též velké organizace (Strakova akademie, Zemská banka, Národní politika a další)t
Založení Elektrických podniků král. hl. m. Prahy
Po roce 1889 vyvstala potřeba vybudování ústřední stanice tak, jak se mezitím stalo ve Vídni, Berlíně a dalších velkých městech.
V roce 1890 byla sestavena zvláštní komise složená z členů obecních starších a odborníků. Komise vybírala z několika návrhů:
Návrh F. Křižíka – předpokládal zřízení ústřední stanice Na Florenci
Návrh městských plynáren – předpokládal zřízení čtyř okrskových elektráren (Na Florenci, v Sokolské třídě, Na Žofíně, v Karmelitské ulici)
a další čtyři návrhy.
V prosinci 1895 bylo vyzváno deset nejlepších elektrotechnických firem, aby podaly návrhy na řešení.
Rozhodnutí o nabídkách bylo závislé především na získání pozemku pro centrálu.
24.8.1896 byla rada města Prahy pověřena k uzavření kupní smlouvy na pozemek v sousedství holešovické tiskárny Kartounu bratří Kubínzských v tehdejší Palackého třídě. Tato koupě byla sborem obecních starších schválena dne 30.11.1896.
Jelikož agenda týkající se elektrických zařízení neustále vzrůstala, usnesla se městská rada ustavit v únoru 1897 Správní radu elektrických podniků královského hlavního města Prahy, čímž byly otázky zásobování elektřinou vyňaty z pravomoci správní rady obecních plynáren.

Výstavba Holešovické elektrárny
1898 zahájení výkopových prací
do konce roku zastřešena administrativní budova, v srpnu 1999 již obývána
budovy kotelny a strojovny byly postaveny na betonové desce silné 90 cm a na kótě 186,85 m tj. o 50 cm výše než byla hladina velké vody v roce 1845.
pod celou budovou byla vystavěna stoka pro přívod kondenzačních vod. tato stoka byla dokončena v zimě 1899.
celé zimní období 1898/9 bylo pracováno na betonování základů, přičemž byla zřízena střecha (vytápěný prostor). Na jaře 1899 bylo započato se stavbou obvodních zdí a vyzdívány základy pro stroje, V květnu 1899 byly dodány první parní kotle.
v létě 1899 byly postaveny železné konstrukce střech a položena střešní krytina a provedeny vnější a vnitřní omítky.
byly postaveny dva komíny o výšce 73 m a světlosti 3 m
1907 postaven třetí komín
1911 – 1912 byl postaven čtvrtý komín (dosud stojící) ve stejné výšce jako ostatní, avšak o světlosti v koruně 4 m.
1913 – uvedeny do provozu dvě pražské vodní elektrárny a to jedna na sotrově Štvanice o výkonu 1050 kW a druhá o výkonu 240 kW na Těšnově. Pracovaly paralelně s Holešovickou elektrárnou. Těšnovská výrobna ukončila svou činnost v roce 1929. Výrobna Štvanice po odmlce několika desetiletí obnovila svůj provoz.
Rozpočet na stavební práce byl 600 000 zlatých

Dodavatelé strojního zařízení
První Českomoravská továrna na stroje – tři parní stroje 750 – 1000 koňských sil, veškeré parovody a injektory
Akciová strojírna dříve Bretfield, Daněk a spol. čtyři parní kotle, dvě parní napáječky, veškeré vodovody, vodojemy a čistírnu vody
firma Ringhoffer – jeden parní stroj 750 – 1000 koňských sil a dva parní kotle
Pražská akciová společnost dříve Ruston a spol – pojízdný jeřáb
firma Marky, Bromovský a Schulz – devět parních kotlů, výtahy na popel a uhlí
Elektrotechnická akciová společnost dříve Kolben – elektrické zařízení podružných stanic, všechny generátory
firma Ganz & CVo, Vídeň – dodávka transformátorů, transformačních budek a elektroměrů
firma Felten a Guiellaume ve Vídni – dodávka a pokládka kabelů
firma Křižík dodala v r. 1904 třífázový alternátor 3000 koňských sil
firma Bratři Pažoutové v Praze - kopání a zaházení příkopů pro elektrorozvodnou síť, zadláždění provedl Stavební úřad hl. m. Prahy
firma Křižík - dodávka obloukovek pro veřejné osvětlení a akumulátorovou baterii pro podružnou stanici na Klárově
Al Duda na Král. Vinohradech – rozvaděče a závěsy pro veřejné osvětlení
Knížecí Hanavské železárny v Komárově – kandelábry a podpory pro obloukové lampy
Mannesmanovy závody v Chomutově – ocelové stožáry pro osvětlení centrály

Provoz Holešovické elektrárny
Holešovická elektrárna byla oficiálně uvedena do provozu 7. dubna 1900.
Centrální stanice dodávala elektrickou energii jak pro potřeny soukromníků, tak i pro veřejné osvětlení a pohon elektrických drah.
Centrála se skládala ze tří hlavních součástí:
a) z hlavní stanice elektrické
b) ze stanic podružných (Podružná stanice na Karlově – uvedena do provozu 18.1.1900; a Podružná stanice na malé straně – uvedena do provozu 14.1.1900)
c) z elektrovodné sítě
V roce 1938 přikročilo ředitelství elektráren k výstavbě dvou obytných domů v ulici U elektrárny č. 8 a 10 pro provozní zaměstnance holešovické elektrárny.
Po vytvoření Velké Prahy k 1.1.1922 byly formálně začleněny a počátkem roku 1923 skutečně převzaty do správy Elektrických podniků: podnik města Král. Vinohrady, Smíchova, Žižkova, Karlína a Košíř.
V roce 1925 vznikla myšlenka dálkové dodávky tepla z Holešovické elektrárny. Jedním z rozhodujících podnětů byla výstavba nové budovy Pražských vzorkových veletrhů, tzv. Veletržní palác v tehdejší Bělského třídě v letech 1925 – 28.
V roce 1926 byla uvedena do provozu Ervěnické elektrárna a safázována s Elektrárnou Holešovice. Holešovická výrobna se stává rezervní místní elektrárnou a je udržována jen v částečném provozu v pohotovostním režimu. Prudký vzrůst dodávky tepla a poptávka po ní byl podnětem k rozšíření holešovické elektrárny o předřazenou vysokotlakou část se dvěma Loflerovými kotly v roce 1938 a třetím kotlem uvedeným do provozu v roce 1940
S výstavbou prvního napáječe tzv. Horní oblast bylo započato v roce 1928, napáječ byl veden Bubenskou třídou, Veletržní třídou k Veletržnímu paláci – později byl protažena na letenské náměstí, odbočka pak pokračovala Bubenskou dále k Ústřední budově Elektrických podniků hl. m.Prahy a k budově Všeobecné úrazové pojišťovny, postavené v roce 1926 – 1929 (později Státní plánovací komise, dnes OÚ Prahy 7)
Druhý napáječ byl budován od r. 1930 pro tzv. Dolní oblast – oblast nynějších ulic Komunardů, Osadní, Přístavní a U Průhonu.
1932 – výstavba prního napáječe jatky
1956 – do provozu byla uvedena třetí parovodní větev – Hrad pro oblast Molochova, pro Kadetku a Hrad
1971 – 1975 – přestavba z uhelného paliva na spalováni TTO
1980 – 1986 – výstavba nového tepelného zdroje (prosklená budova u zastávky tramvají)
Výstavba nové 13 patrové provozní budovy, stržení staré administrativní budovy
2004 zboření bývalé vysokotlaké kotelny
Organizační vývoj Holešovické elektrárny 1897 – 1992
1897 - ustavení Správní rady elektrických podniků
1899 - zapsání do obchodního rejstříku
1922 - reorganizace Pražských obecních podniků – 2.10.1922 Dosavadní podniky obce pražské se dělí na:
a) - Elektrárnu hl. m. Prahy
b) - Plynárnu hl. m. Prahy a
c) - Vodárnu hl. m. Prahy
1946 - znárodněná energetika – Československé energetické závody národní podnik Praha,
1949 - dochází celostátně k oddělení výroby elektřiny od rozvodných organizací. Přitom byly vytvořeny samostatné národní podniky pro výrobu elektřiny: České elektrárenské výrobny (ČEV), Moravské elektrárenské výrobny (MEV), a Slovenské elektrárenské výrobny. Elektrárna Holešovice byla do ČEV začleněna jako závod.
1952 - Z Holešovické elektrárny, Spalovny Vysočany a elektrárny Štvanice vzniká podnik Pražské elektrárny
1953 - Vyčleněna Spalovna Vysočany. Holešovice se Štvanici zůstávají samostatným národním podnikem
1958 - k Elektrárně Holešovice a Štvanice jsou příkazem ministra dne 15.3.1958 přičleněny:
odštěpný závod Elektrárny Kolín se závodem Elektrárna Dražice
odštěpný podnik Elektrárny Libušín se závodem Elektrárna Rynholec
závod Údržba energetických zařízení Praha
1974 - Teplárna Malešice převedena do podniku Elektrárny Holešovice (včetně Teplárny Michle)
byl ustaven závod Rozvod tepla pro zajištění obsluhy a údržby tepelných sítí
1988 - 1.1. vznikl sloučením Holešovických elektráren a Pražských tepláren nový koncernový podnik Českých energetických závodů – Teplárenské závody Praha.
1992 - 1.5. vznik akciové společnosti Pražská teplárenská a.s.

Literatura
Kubín Miroslav a kol.: Teplo a elektřina pro Prahu. Proměny pražské energetiky v kontextu evropského vývoje. Vyd. Pražská teplárenská a.s., vydáno 1997 jako výroční publikace.r
Rus Zdeněk, 70 let Elektrárny Holešovice n.p., Praha 1970



Související data
kompilát z různých zdrojů
1897 - Elektrické podniky královského města Prahy schválují projekt výstavby elektrárny v pražských Holešovicích už s třífázovými generátory
1900 - dokončena stavební i technologické část parní elektrárny s prvními třemi a poté ještě dalšími dvěma parními stroji o výkonu 1000 HP
1900 - Zahájen provoz prvních generátorů v holešovické elektrárně
1901 - ku Praze připojena 8. čtvrť - Libeň
1903 - další parní stroj o výkonu 3000 HP
1908-1909 - uvedena do provozu parní turbina (5000HP) systému Melms-Pfenninger při 1000 ot./min. V dalších letech byly postaveny dva turbogenerátory 3600 kW při 1500 ot./min. a dva o výkonu 8500 kW při 1500 ot./min. poté stroj 5000 kW na 3000 ot./min.
19.1.1900 - spuštěna měnírna v Karlíně, vznikla předěláním elektrárny
1900 - v Praze 43 transformačních stanic při napětí 120 V
1900 - elektrické podniky mají již 851 zaměstnanců
1913 - do pražské el. sítě přispívají i nově vybudované hydroelektrárny na ostrově Štvanici a na Těšnově
13.9.1920 - ustanovena normální (standardní) proudová soustava: trojfázový proud o 50 Hz, normální napětí pro místní sítě 380/220 V, pro sítě přespolní 22kV, pro sítě dálkové 100 kV, pro generátory 6 kV
25.10.1920 - elektrické podniky považovány ze zákona za všeužitečné. jako takové vznikají mj. Ústřední elektrárny, a.s. Praha a Elektrické podniky hl. města Prahy.
20/20 - elektrárna vybavena novými trafy 22/3 kV o výkonu 5 MVA; je zřízena rozvodna 22 kV vybavená samočinnými olejovými vypínači 22 kV a je uvedeno do provozu první kabelové vedení mezi elektrárnou Holešovice a Náměstím republiky
20/20 - k pražské elektrizační síti připojeno 33 katastrálních obcí a osad ležících mimo Velkou Prahu, dohromady nebylo ještě elektrifikováno 48 katastrů a obcí
1921 - zřízena rozvodna Sokolská v Sokolské ulici pro oblast Vinohrad a Nového Města
1.1.1922 - ku Praze připojeno 36 nových obcí, vzniká Velká Praha. V důsledku toho k pražským Elektrickým podnikům připojena smíchovská, karlínská, žižkovská, vinohradská a košířská elektrárna
1922 - zřízeno projektové oddělení Elektrických podniků, řeší mj. i všeobecný návrh zásobovací sítě
1.1.1923 - pražská obec vstupuje do společnosti Ústředních elektráren, a.s. za účelem výstavby elektrárny v Ervěnicích u Mostu, převzala 16000 akcií a vložila do společnosti kapitál 8,960 miliónů Kč
1923 - kabelovou elektrizací 3/0,1 kV ukončena elektrizace v centrálních oblastech Prahy
1923-1926 - správa Elektrických podniků se rozděluje na 5 odborů: elektrárenský, dopravní, účetní, právní a administrativní
1923-1926 - Ústřední elektrárny převzaly úkol vybudovat elektrárny v Ervěnicích, vybudovat dálkových do dolů v Mostecké pánvi a do elektráren v oblasti Sokolovska a Chomutovska, vybudovat dálková vedení 100 kV pro spojení s tepelnou elektrárnou v Holešovicích a připojení hlavního odběratele Ústředních elektráren - Elektrických podniků hl. m. Prahy.
1922 - zřízena rozvodna Teslova v Poděbradské ulici pro oblast Libně a části Vysočan
1924 - zřízena rozvodna Křižíkova pro oblast Vinohrad, části Žižkova a Vršovic
1926 - po připojení dalších elektráren přebudována elektrárnu v Holešovicích
1926 - první dálkové vedení 100 kV Ervěnice - TR Praha Sever Holešovice (84,5 km a průřezu 2x3x95 mm2 Cu je prakticky v původním rozsahu v provozu dodnes)
1926 - v transformovně v Holešovicích se snižuje napětí 100 kV třemi transformátory o příkonu po 17 000 kVA na napětí 23 kV, které dále rozvádí kabely do elektrárny v Holešovicích a z části přímo do pražské sítě
1927 - vybudována transformovny 22/3 kV Kavalírka pro oblast Košíř
1929 - zprovozněna transformovna TR Praha-Jih
1929 - uvedena do provozu rozvodna Edisonova v Jeruzalémské ulici pro Staré a Nové Město
1929 - stejnosměrný rozvod o napětí 120 V zaměněn definitivně (Smíchov) střídavým proudem 0,4 kV
30/20 - parní elektrárna pracuje současně jako teplárna s dálkovým topením s tlakem 12 MPa
30/20 - kotelna parní elektrárny vybavena 32 kotly Tishbeinovy soustavy s přihřívačem páry
30/20 - parní elektrárna dostává své typické čtyři komíny, 73 m vysoké s horní světlostí 3 m
30/20 - v okolí rušených elektráren na Smíchově, Karlíně a Žižkově se začalo s přeměnou stejnosměrného rozvodu na rozvod 3x380/220 V
15.1.1930 - leden 1932 - postavena rozvodna Zengerova na Klárově pro oblast Malé Strany, Dejvic a Bubenče
1930-1934 - postavena budova Elektrických podniků v Bubnech
1932 - vybudována transformovna 22/6 kV Palouček pro oblast Nuslí
1935-1936 - rozšířena transformovna TR Praha-Jih
1936-1944 - první přeměna primárního napětí z 3 kV na 6 kV, vyvoláno potřebou elektrifikovat okrajové části Prahy (Dejvice, Pankrác, Michle, Braník, Podolí)
1938 - vybudována transformovna Rokoska pro oblast Kobylis
po 1940 - zřízena rozvodna R 3 (Vorlovna) v elektrárně Holešovice pro oblast Holešovic, Letné a Buben
1941 - protektorátní správa slučuje dřívější společnosti do větších. Vznikají čtyři v Čechách a dvě na Moravě. Poprvé se objevuje zkratka STE, kterou přijala takto nově konstituovaná společnost Středočeské elektrárny, zabezpečující elektrifikaci středočeského regionu. Pražské Elektrické podniky spadají do Městských podniků pražských (elektrárny, plynárny, vodárny a dopravní podnik)
1944 - rekonstrukce rozvodny 22/6 kV Zelená liška v Baarově ulici
1944 - do rozvoden v Zengerově a Sokolské ulici osazena trafa 22/6 kV
1945 - znárodnění významných energetických podniků
7.3.1946 - znárodněním vzniká n.p. Středočeské elektrárny, jehož součástí se stává elektrárenská část Elektrických podniků
1948-1955 - obdodí budování velkých staveb, rozvod elektrické energie a správa el. sítí v Praze se omezuje na údržbu a opravy zařízení vybudovaných za první republiky
1950 - jsou zřízeny kraje a územní působnost rozvodných závodů je shodná s územím kraje. Pro zásobování středních Čech a Prahy to jsou Středočeské energetické závody, národní podnik
1952 - vzniká jednotná elektrizační soustava ČSR
1952 - výbuch zniil rozvodnu 22/3 kV v Sokolské ulici
1956 - založen nový samostatný národní podnik Energetické rozvodné závody Praha
1956 - postavena rozvodna 22/3 a 6 kV Karlov v ulici Ke Karlovu náhradou za zničenou rozvodnu v Sokolské ulici
1956 - do provozu uvedena TR 110/22 kV Běchovice
1957 - do provozu uvedena TR 110/22 kV Východ pro oblast Vysočan
1958 - do provozu uvedena TR 110/22 kV Sever II
1960 - v rámci nového územního uspořádání konstituován národní podnik Středočeské energetické závody, zabezpečující zásobování Prahy a Středočeského kraje. 4. září byla slavnostně dokončena plošná elektrifikace měst a obcí v Československu
60/20 - pražská elektrorozvodná síť má 5 transformoven 110/22 kV, 13 transformoven 22/6/3 kV, 1013 transformoven 3 kV/NN, povrchové sítě 110 kV o celkové délce 23,5 km, v průměru 23 roků staré, a kabelové sítě 22 kV o délce 420 km, v průměru byly 25 let staré, 315 km vrchních sítí 22 kV, 81 km sítí 6 kV, 652 km kabelových sítí 3 kV
1966 - zprovozněna transformovna 110/22 kV Praha západ
1967 - přeměna 3/0,1 kV ~ 10/O,4 kV na Letné
1967 - zprovozněna rozvodna 110 kV v Řeporyjích
1968 - při výstavbě plynárny uvedena do provozu transformovna 110/22 kV Měcholupy pro oblast Hostivaře
1970 - přeměna 3/0,1 kV ~ 22/0,4 kV na Starém Městě
1970 - k TR Sever II přistavěna rozvodna 22 kV a transformovna 110/22 kV pro napájení Severního města
počátek 70/20 - rozhodnuto o přeměně napětí z 3/0,1kV na 22/0,4kV (v oblast NN to znamenalo přechod od 110 V na 220 V)
1974 - zapozdřená transformovna 110/22 kV Praha střed
1975 - první napájecí bod 400 kV pro Prahu v Řeporyjích
1975 - STE provozuje první tuzemskou distribuční transformovnu 110/20 kV s technologií SF6 (Praha - střed )
1979 - zprovozněna transformovna 110/22 kV Chodov pro Jižní Město a trasu metra C
80/20 - vybudovány rozvodny 110/22 kV Chodov, Holešovice, Jinonice a Pražačka
1980 - uvedena do provozu transformovna 22/6 kV Octárna pro zlepšení situace v Dejvicích a Břevnově
1980 - zprovozněna transformovna 110/22 kV Holešovice pro metro, nádraží Praha - Holešovice a náhradou za dosluhující rozvodnu Sever I
1981 - rekonstrukce rozvodny 22 kV Praha západ
1.1.1982 - vyčlenění Pražských energetických závodů ze Středočeských energetických závodů k. p. (z Füngerova náměstí Na Hroudu)
1982 - po vyčlenění z Středočeských energetických závodů n.p. založen samostatný národní podnik Pražské energetické závody, zodpovědný za zásobování Prahy
1982 - zprovozněno vedení 400 kV Čechy Střed - Řeporyje
1982 - zprovoznění HDO Malešice
1985 - uvedena do provozu rozvodna Jinonice pro Jihozápadní Město a Jinonice
1985 - dána do provozu transformovna Pražačka pro centrum Prahy, metro, Libeň a Žižkov
1986 - zprovoznění HDO Řeporyje
1.1.1994 - vznik Pražské energetiky, a.s. privatizací Pražských energetických závodů, n.p.
1994 - pražská síť obsahuje 174,6 km vedení VVN, 15 rozvoden VVN/VN, 155 rozvoden VN/VN, 3324 km vedení VN, 2936 distribučních stanic a 7600 km vedení NN

PANORAMA z Holešovické elektrárny a některé její stavby

(autor fotografií Miloslav Čech - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)


Internetové stránky

http://www.pre.cz/profil/history.htm
http://www.scriptorium.cz/ikal00_1.htm


Související odkazy
http://www.praha1929.cz/praha/holesovice.html
http://www.praha7.cz
http://www.ideon.cz/holesovice/


   © Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info
   Zveřejněno    21.11.2004
   Aktualizováno 30.12.2005