Přes to vlak nejede (1)

Norimberk, Bavorsko, 1833

Jak krásná! Jak krásně voní! Průmyslník, pozemkový vlastník a norimberský starosta Johannes Scharrer se kochal s jednou ze svých akcií "Ludwigs-Eisenbahn-Gesellschaft in Nürnberg".

Však to dalo nějaké práce, "přesvědčit" královskou kancelář, aby vydala koncesi, vybrat mezi norimberskou obchodní smetánkou potřebných 132 tisíc zlatých a přesvědčit Friedricha Lista, otce myšlenky Pruské a Saské železníční sítě, aby přijel do Bavor a připravil projekt první bavorské železnice. Moc se mu nechtělo, je to přece jen vizionář, a těch šest kilometrů mezi Norimberkem a Fürthem mu skoro nestálo za to.

Všechno je připravené. Pro nádraží vybral nejlepší místo, co by kamenem dohodil od Špitálské a Jakubské brány. Pozemky pro dráhu jsme výhodně vykoupili, Adolf Braun, Brückner, Raab, Leibl, Sigmund Bosco a nakonec i ten Eberhard si přišli na pěkné peníze, když prodali své pozemky. Jen ten Fuchsloch, zamračil se.

Nicolaie Fuchse znal od dětství. Byl to otec jeho nejlepšího kamaráda a největší bručoun, kterého královské město Norimberk znalo. Také je to jediný člověk, který si dovolí jemu, starostovi, ještě tykat. Čert aby ho spral, dědka plesnivého! Když s ním šli naposledy vyjednávat, vytáhl na ně prastarou mušketu a ani je nepustil blíž.

Scharrer přemýšlel, co dál. Těm pozemkům na levém břehu Pagnitze mezi Norimberkem a Fürthem se říkalo odjakživa Fuchsloch, ještě od dob, kdy tam okolní sedláci chodívali honit lišky, ale nomen omen to místo získalo, až když je asi před patnácti lety koupil od Edmonda Eberharda z Eberhardhofu právě dědek Fuchs a postavil si na nich tu svou chatrč.

Scharrer přemýšlel, ale nic nevymyslel. Těžce si povzdychl, a rozhodl se, že než aby se znovu utkával se starým Fuchsem, "Ludwigs-Eisenbahn-Gesellschaft in Nürnberg" radši zaplatí Eberhardovi nekřesťanský peníz za další část pozemků a dráhu povede o něco jižněji. A tak se i stalo.


A tak se stalo, že když se slavnostně 7. prosince 1835 otvírala první dokončená německá železnice a první německá lokomotiva "Adler" táhla kolem Fuchslochu tři žluté vagónky I. a II. a III. třídy, stál ve dveřích Nicolai Fuchs a díval se za tím kouřícím šílenstvím. Kdyz toho měl dost vytrhl z huby fajfku, mohutně si odplivl a zvolal: "Da kommt kein Zug mehr!"


Mimochodem, neměl pravdu. Mnoho let po jeho smrti tudy Říšské dráhy protáhly jednokolejku směrem k Severnímu nádraží.



© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info