První zveřejnění: Průvodce - klub ČEŠTINA - říjen 2000
Znovu nalezená slova s jiným významem:
němka - nepřízvučná hláska, slabika (14. stol. Bartoloměj z Chlumce, též Claret do Solentia) (14. stol.)
lesba - jako kresba, prosba - činnost vykonávaná v lese, sběr medu lesních včel (14. stol.)


Česká slova převzatá do jiných jazyků:
z doby husitské
tábor - název biblické hory, husity užívaný pro shromaždiště vojsk nebo vojenské ležení. Později politické shromáždění, cikánský, horolezecký, dětský tábor. Převzat do němčiny, maďarštiny a polštiny, přes ní do ruštiny.
píšťala - husitský název pro předchůdce pušky. Přes Slezsko zavlečen do polštiny a němčiny, odtud dále jako Pischol nebo Pettstole do francouzštiny, kde se ujala jako pistolet (na rozdíl od již existující pistole, což byla mince). Za 30. leté války se dostala zpět do Čech jako pistole.
houfnice - do němčiny jako Haufenitz nebo Haubitze, po ztrátě poč. "H" do francouzštiny jako obus s výslovností obys, odtud do italštiny jako obice. Z němčiny také do ruštiny jako gaubnice ve významu dalekonosné dělo velké ráže. Obdobné osudy měla i hákovnice (před střelbou se zahákovala, tj. zapřela) a tarasnice (dělo určené k tarasu, tj. boření hradeb).


15. stol.
bašta z ital. bastia, do ruštiny jako bašnja - příponu -nja získalo podle staršího kolokolnja s významem věž se zvonem, zvonice)


15./16. století
Franciscus Skoryna, běloruský vzdělanec významu našeho Husa nebo Komenského, studuje v pražském Klementinu a překládá do běloruštiny Bibli kralickou. Tento překlad má pro Bělorusy nejen náboženský význam, neboť se od něj odvozuje počátek vývoje moderní běloruštiny. Skoryna přitom nahrazuje v běloruštině dosud neznámé pojmy českými slovy. Tak se do běloruštiny dostalo údajně větší množství českých slov, ale nepodařilo se mi zjistit, o jaká konkrétní slova šlo.


18. století
franta - rozpustilý, rozmařilý fešák, přes polštinu do ruštiny jako frant s významem floutek, fintivec
barvínek - z lat. pervince a něm. beerwinck, do polštiny jako barwinek a ruštiny jako barvinok
groš z lat. grossus, jako název platidla do polštiny, němčiny a dalších jazyků
měštěnín do ruštiny jako měščanin, ačkoliv rusky město = gorod
zámek - do ruštiny jako zamok s významem šlechtické sídlo
fortel z něm., převzato do ruštiny jako fortěl
Další slova převzatá do ruštiny: poručik, puška (s významem dělo); spravedlivyj, škola aj.


19. století
polka - název tance - vznikl kolem r. 1830 ve východních Čechách na podporu Poláků bojujících s ruskou imperiální rozpínavostí (už tehdy). Převzata do všech evropských jazyků, vč. ruštiny a finštiny (polkka)


do chorvatštiny, slovinštiny, litevštiny a lotyšštiny - diakritika písmen č, š, ž
do chorvatštiny (kolem r. 1850)
slova jako obzor, okolnost, podneblje, spis, usjeh, ustav, zbirka, dražba, kisik (kyslík); vodik, ploha, prednost, snimak, živalj a další


do bulharštiny (přelom 19./20. stol. po osvobození B. z tureckého područí)
tělocvičná terminologie - chazena (házená); stojka, klek, cvički a další se dostala do B. v souvislosti se zakládáním tělocvičných spolků podle sokolského vzoru
řemeslná terminologie - vložka, dlab, zlodejka (pilka); sekač, kvasinki, slad, vlak a jiná - přišla do B. společně s českými řemeslníky. V bulharštině zdomácněla i slova jinak v češtině slangová, jako např. lajsna, špachtla, rašpla.


do rakouské němčiny
zavlekly české kuchařky slova jako Powidel, Kolatsch, Klobass, Kren, Zwetschke (švestka); Sliwowitz nebo Slibowitz, Tuchent (duchna); Feschak aj.


20. století
známého Čapkova robota z knihy R.U.R. převzaly snad všechny jazyky
kalhotky přetáhly do ruštiny manželky sovětských důstojníků jako kolgotki (s výslovností kalgotki a významem punčochové kalhotky). Zajímavé je, že slovo kalhoty je tureckého původu a dostalo se do češtiny po tureckých výbojích ve střední Evropě v 17. a 18. století.



© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info