Poprvé uveřejněno 30.1.2005 na nyx.cz v klubu "Čeština - útočiště pro příznivce naší mateřštiny".

ACIDQA 14.46:49 30.1.2005
Napsal by mi někdo srozumitelně a polopaticky, čím se zabývá onomaziologie a semaziologie?
No, ke zkoušce z češtiny, zvláště na VŠ, ti to asi moc nepomůže, ale aspoň něco:

Lexikologie
je nauka o lexikální zásobě a dělí se na tyto disciplíny:


Frazeologie
Slova mají tu neblahou vlastnost, že využívají shromažďovacího práva k tomu, aby se po dvou a více slézala a vytvářela tak rozmanitá seskupení zvaná fráze, rčení, přísloví, přirovnání, floskule, výrazy a ještě všelijaká jiná. Protože takto vespolek nabývají jiných významů než o samotě, zabývá se lexikologie nejen slovní, ale i frazeologickou zásobou. To poslední je předmětem frazeologie.

Je známo, že v některých jazycích, např. v angličtině, nemají slova sama o sobě téměř žádný smysl a teprve fráze dodávají takovému jazyku ten 'správný šmrnc'. V důsledku toho trvá panu Kantůrkovi i déle než jeden rok, než přeloží další díl Zeměplochy, což 'je k nepřečkání'. Český frazeologický slovník má naproti tomu jen 4 průměrně tlusté díly, které se mi 'pohodlně vejdou' do poličky pod oknem. Nemusím tedy kvůli frázím jezdit do Ikey, abych tam za 'mrzký peníz' přikoupil další díl své 'příruční knihovny'.

Když jednoho dne prohlásil Pepíček Forman ze 6.B o spolužačce jménem Žofka, že "vypadá jako žirafa", dopustil se tím přirovnání, ze kterého sice nutně nevyplývá, že má Žofka přední nohy delší než zadní a na hlavě dva roztomilé parůžky, každý si ale podle něj snadno představí, že dívčina přerostla patrně nejen všechny své spolužáky, ale i nejméně polovinu učitelského sboru. A tak získala Žofka více než trefnou přezdívku, o čemž svědčí fakt, že jí tak říkají nejen spolužáci, ale i členové výše zmíněného sboru, zejména pak ti, kteří jí mohou pohlížet do očí jen v případě, že si povyskočí nebo stoupnou na stupínek neboli katedru.


Etymologie
Slova nemají jen vlastnosti a významy, ale i původ. Některá zcela přízemní, jiná vzdálený, tajemný nebo i vznešený. Tak např. citovaná "žirafa" k nám přiběhla prostřednictvím němčiny (Giraffe) a italštiny (girafa) až z arabštiny (zurafa) a dá se celkem rozumně předpokládat, že i tam se dostala odněkud z nitra Afriky, tedy z některého z afrických jazyků. Původem slov se zabývá etymologie.


Onomastika
Když se na chvíli přestanete zabývat žirafou a obrátíte pozornost k Žofce, můžete zjistit spoustu zajímavých věcí. Třeba to, že Žofka je domácká podoba Žofie neboli Sofie, že jich na Žižkově bydlí 75, z toho 70 starších 60 let a že poslední Žofka, které se na Žižkově narodila se jmenovala Hamáčková, což se stalo v době, kdy se ještě Žižkov nejmenoval Žižkov, ale Královské Vinohrady, které se dnes už nejmenují Královské Vinohrady, ale jenom Vinohrady, pokud ovšem nemáte na mysli to místo, které se jmenuje Olšany a leží na Žižkově mezi Židovskými hřbitovy a kostelíkem sv. Rocha, kam se z Havlíčkových sadů dostanete Prokopovou ulicí, takže je docela pravděpodobné, že se zabýváte žižkovskou onomastikou neboli žižkovskými vlastními jmény.


Sémaziologie, sémantika
Věci, lidé i zvířata potřebují význam, aby se jim nestávalo to, co se nedávno stalo Žofce. Ta už je sice srozuměna s tím, že už se jí pěkných pár pátků říká "žirafa", dokonce na to i slyší, ale když se tůdle byla s Milčou podívat naproti škole ve dvoře, kde Pučálkovic rodina chová toho divného pejska, co má na hlavě takové ty srandovní růžky, jmenuje se Amina a sousedkám ve druhém patře neustále oždibuje pelargónie, tak jí nedošly souvislosti.

Prohlásíte-li, že

žirafa je přežvýkavý savec živící se rostlinnou potravou, vyznačuje se prodlouženými končetinami i dlouhým krkem, má charakteristicky skvrnitou srst a je mimochodník

dopouštíte se dalšího lexikologického skutku, tentokrát v rámci discipliny zvané sémaziologie. Ta se zabývá tím, že dodává slovům a frázím význam. Pravým rájem pro sémaziology je výkladový slovník, např. taková Encyclopedia Britannica. Jestliže se vám to zdá po tomto vysvětlení jasné, tak na to rychle zapomeňte, protože sem patří i vztahy mezi předmětem (tím je v tomto případě jakákoliv živá žirafa, která by zůstala žirafou, i kdybychom jí říkali třeba "dlouhoň" - podle vzoru outloň) a slovem "žirafa", jakož i spousta dalších operací se slovy a jejich významy, o kterých se tu nehodlám zmiňovat hlavně proto, že byste mě nejspíš umlátili žirafí kýtou.


Onomaziologie
Připouštím, že oficiální náplň této disciplíny (nauka o pojmenování) je poněkud neprůhledná. Pokusím se vám trochu umýt okno a vyjdu přitom z výše uvedené definice významu slova žirafa. Co nám tato definice o žirafě sděluje? Např. to, že žirafa je
- živočich
- savec
- býložravec
- srstnatec
- skvrnitec
- dlouhonožec
- dlouhokrčec
- a ještě k tomu mimochodník.

Tedy, na jednu definici je to docela dost dlouhý výčet vlastností, kterým se říká, protože jsme na půdě onomaziologie, znaky. Účelem onomaziologie je tedy pojmenovávat předměty tím, že popisuje jejich znaky. Aby to nebylo tak jednoduché, tak se zabývá i tím, že hledá rozdíly mezi předměty označenými stejnými znaky, v daném případě třeba mezi mimochodníky, a když takové rozdíly najde, tak je pojmenuje ještě jinými znaky, třeba "hrbatí mimochodníci" (velbloudi) nebo "Gejza Báči" (když jde po výplatě z hospody "U vystřelenýho voka", tak zásadně mimo_chodník).


Lexikografie
je nauka o tom, jak to všechno, o čem si tu už půl hodiny povídáme, nacpat do slovníku tak, aby to tam našla i Žofka, až se půjde podívat, proč jí pan učitel Tománek říká, na rozdíl od ostatních, "kameloparde".


Závěr
Jsa si vědom, že jsem se tu dopustil velmi mnoha zcela nepřípustných zjednodušení a myšlenkových zkratek, hluboce se omlouvám všem češtinářsky a filologicky vzdělaným oudům tohoto klubu a prosím je, aby mě za to nebili po hlavičce, neboť už tak je hodně bolavá v důsledku snahy pochopit řadu věcí z jejich oboru, kterým ne a ne a nemohu porozumět.



© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info