Poprvé uveřejněno 24.1.2005 na nyx.cz v klubu "Kulinářská etymologie".
anýz
pochází z Egypta a Sýrie, odtud se slovo dostalo do řečtiny (aníson) a latiny (anísum, anésum). Do čestiny přišlo přes starou němčinu (anis).

Anglicky: anise
Francouzsky: anise, aniseed
Německy: Anis
Italsky: anace, anice
Španělsky: anís, anisete
Rusky: anis


badyán
Z perského názvu "badiane" pro anýz a jeho francouzské verze "badiane".

Anglicky: badian, Chinese anise (čínský anýz); star anise (hvězdivový anýz - podle tvaru koření, t.zv. hvězdiček)
Francouzsky: badiane
Španělsky: badián
Rusky: jasenec


bazalka
původně bazalyka, bazalika se k nám dostala prostřednictvím latiny (basalicum) z řečtiny (basilikón). Slovo je odvozeno od řeckého slova "basiléus" (král) nebo basilikos (malý král, napsal bych králík, ale to má v češtině jiný význam). Ve starověku se často přidávala do jídel, nápojů nebo léků užívaných na královských dvorech.

Anglicky: basil nebo sweet basil
Francouzsky: basile, basilic
Německy: Basilikum, Basilienkraut
Italsky: basilico, calaminta (tohle slovo označuje i další aromatické bylinky, šalvěj a máta)
Španělsky: albahaca (z arabštiny ?)
Rusky: bazilik
Příbuzná slova:
bazilika - chrám podobný královskému paláci
bazilišek - bájné zvíře zobrazované s královskou korunou na čele nebo na hlavě


bylina
Všeslovanské slovo "byl" s tvrdým znakem na konci odvozené od indoevropského kořene "bhu-, bheu-" s významem "růst". Z téhož základu pocházejí i řecká slova "fylon" (plemeno) a "fytón" (rostlina).

Anglicky: herb, plant, wort
Francouzsky: plante, perle rare (vzácná bylina)
Německy: Kraut, Gewächs, Byline (básnicky)
Italsky: pianta
Španělsky: hierba, yerba, planta
Rusky: bylina, zelje
Příbuzná slova: bylinka, bylinář(ka); býlí, býložravec


cayenský pepř
jsou vlastně suché rozemleté papričky chilli. Jméno získal jednak podle přístavu Cayenne ve francouzské Guayaně a jednak omylem. Slovo pepř se do názvu dostalo nepřesným překladem z angličtiny, kde slovo "pepper" znamená jak pepř (viz); tak i papriku (viz).


čatni, čatní
Indická ostrá směs zeleniny, ovoce, bylinek a koření. Pochází z hindského slova "chátní", kde má význam "silné koření", to zese pochází z kořene "chatna" = lízat.

Anglicky: chatnee, chutney (jistě jen náhodou zní českému uchu jako "chutnej")


dobromysl, oregano
"Dobromysl" není jistě třeba vysvětloval, snad jen to, že je to patrně kalk z německého Wohlgemutkraut. "Oregano" pochází z řečtiny (origanon). Je to slovo složené ze slov "oros" (hora) a "ganos" (jas); což dává dohromady "horský jas". Do latiny se dostalo jako "origanum". Když slovo převzali Španělé, upravili je na "orégano". Ze španělštiny se pak slovo rozšířilo do západní Evropy a odtud pak dále.

Anglicky: oregano, marjoram (jak vidno, pro Angličany je oregano a majoránka totéž)
Francouzsky: origan
Německy: Oregano, wilder Majoran (tedy "divoká majoránka"); Dostenkraut (dösen = civět do prázdna, koukat do blba, podřimovat, Kraut = bylina, nať); Wohlgemutkraut (Wohl = dobře, mile, správně, šťastně, Gemüt = mysl, srdce, Kraut = bylina, nať)
Italsky: origano, acciuga (majoránku, ančovičku, sardinku nebo hodně hubenou ženskou)
Španělsky: orégano


estragon
Tato rostlina má původ ve střední Asii. Slovo je odvozeno z řeckého "oistros" (bodlák).

Anglicky: tarragon
Francouzsky: estragon
Španělsky: estragón
Rusky: estragon


fenykl
Z latinského slova "feniculum" , což je zdrobnělina ze slova "fénum, faenum" = seno. Feniculum je tedy doslova "seníčko". Někde v dávnověku má "faenum" společný indoevropský kořen (krmit) s jiným latinským slovem "female" = žena (kdo dává jíst, kdo krmí).

Anglicky: fennel, sweet-fennel
Francouzsky: fenouil, graine de fenouil (tedy "fenyklové zrno")
Německy: Fenchel
Italsky: finocchio, finochio
Španělsky: hinojo
Rusky: fenel, fenchel


hořčice
Všeslovanské slovo odvozené od vlastnosti tohoto koření - hořkosti.

Anglicky: mustard
Francouzsky: sénevé, moutarde
Německy: Senf, Mostert, Mostrich
Italsky: mostarda, senape, senapa
Španělsky: mostaza, ajenabe, jenabe, ajenabo, mostazo
Rusky: gorčica
Příbuzná slova: hořký


hřebíček
Ve staré češtině to bylo pomnožné slovo "hřěbíčky" označující sušené plochy hřebíčkovce, které svojí podobou připomínají malé hřebíky tak, jak byly dříve rukodělně vyráběny.

Staročeské slovo "hřebí" znamelalo "hřebík" nebo "los", pochází od staroslovanského základu "žrebelj", a to zase z indoevropského "gerbh" (ze kterého mj. vzniklo řecké slovo "gráfó" = škrábat --> grafika).

Anglicky: clove (také stroužek, cibulka); rose-apple (tedy "plod růže")
Francouzsky: clou de girofle (clou = nehet, pupen připomínající nehet a girofle = jeden ze starých francouzských názvů pro ořešák, později se z tohoto slova vyvinulo anglické "gillyflower", společný název pro květiny, které voní jako hřebíček)
Německy: Nelke (znamená také hvozdík, karafiát); Gewürznelke (tedy karafiátové koření); obdobně jsou v němčině odvozena slova pro skořici (Nelkemzimt = cibulková skořice, Nelkenrinde = cibulková kůra) a nové koření (Nelkepfeffer = cibulkový pepř ?)
Italsky: brocca (cvoček)
Španělsky: clavo de especia (clavo = hřebík, cvoček, espedia = koření); giroflé (bledule, cibulovitá rostlina)
Rusky: gvozdika (malý hřebík, hřebíček)
Příbuzná slova: hřebík, hřeb, slovenské "žreb" = los


chili
Název pro pálivé papričky pochází z indiánského jazyka nuhuátl (jižní Mexico); do Evropy se dostal prostřednictvím Španělštiny.
Anglicky: chili
Španělsky: chili


kari
Název pro směsku mletých indických koření (2 díly hořčice, 2 díly pepře, 2 díly římského kmínu, 3 díly piskavice řeckého sena, 3 díky kurkumy, 5 dílů chili, 20 dílů koriandru, 34 dílů tamarindu, 40 dílů cibule) se k nám dostal prostřednictvín angličtiny z tamilštiny, kde znamená "koření" nebo podle jiného zdroje "omáčka".

Anglicky: curry
Německy: Curry


kmín
Název jednoho z nejstarších koření se k nám dostal ze semitských jazyků:
hebrejsky "kammon" --> arabsky "kammún" --> řecky "kýmínon" --> latinsky "cuminum, cyminum". Kromě obyčejného kmínu existuje ještě římský kmín s odlišnou podobou semínek hlavně s ostřejší chutí (u nás se používá spíše ve směsích - viz např. kari) a královský kmín (čemucha); což jsou semena černé cibule.

Anglicky: caraway, caraway seed, caraway-seeds, luční kmín - cumin, cummin
Francouzsky: barboteur (zloděj); chipeur (zloděj); cumin, coupeur de bourses (doslova pytlíkář, ale význam je "kapsář", ze slova "bourse" = pytlík, měšec vzniklo přes měšec na peníze, peněženku i označení peněžního trhu, tedy burzy). Zatím jsem nepochopil francouzskou vášeň spojovat různé výrazy pro zlodějnu s kmínem.
Německy: Kümmel
Italsky: comino, cimino, cumino
Španělsky: comino, alcaravea, carvi
Rusky: tmin
Příbuzná slova: kmínka, kmínovka, kmínový, pokmínovat


koření
Původně šlo o sušené nebo sušené a mleté kořínky, později o všechny přísady do jídla, které je ochucují. Nadšení našich předků pro koření byste asi lépe pochopili, kdybyste znali jejich jídla - vesměs poživatiny s matnou, nevýraznou, jednotvárnou chutí.

Anglicky: spice, spices, spicery, seasoner, condiment, flavouring, potherb, seasoning (nechápu, na co jeden jazyk potřebuje pro koření tolik různých výrazů)
Francouzsky: condiment, poivre, épice, assaisonnement
Německy: Würze, Würzstoff, Gewürzwaren, Gewürz, Spezereiware, Spezerei, Kräuter
Italsky: addobbo, condimento, droga, odori, spezie, spezierie
Španělsky: especia, condimento, droga, alino, aderezo
Rusky: prijanosť, specija, priprava, korni, korenja
Příbuzná slova: (za-)kořenit, kořeněný, kořen (viz GERZON 9.07:55 19.1.2005); kořenář(ka)


křen
Vždy jsem si myslel, že jde jen o "kořen" s vynechaným "o", ale slovník udává něco jiného. "Křen" je odvozen od staroslovanského kmenen "chreň" s nejasným původem, údajně jde o výpůjčku z některého z turkotatatrských jazyků. Podobného původu má být i řecké slovo "karáín" = ředkev.

Anglicky: horseradish (koňská ředkvička)
Francouzsky: raifort (rai = tuhý, forte = silný); geneur (dotěrný, vlezlý)
Německy: Kren, Meerrettich (mořská ředkev)
Italsky: barbaforte (ostrý kořen); cren, crenno, radice forte (ostrý kořen); rafano (ohnice, ohnivý kořen); ramolaccio (ohnice, ředkev)
Španělsky: rábano picante (ostrý kořen); rábano silvestre (lesní kořen)
Rusky: chren
Příbuzná slova: křenový, křenit se (= tvářit se, jako by ochutnal křen)
Rčení: být (ostrý) jako křen, být zdravý jako křen, pivo jako křen, dělat křena (je zkrácené "dělat kořena" ve významu "ten, kdo to zaplatí, kdo živí celou skupinu jako kořen zbytek rostliny").

lékořice
Přímo se nabízí vysvětlení, že jde o léčivé (lék-) koření (-koř); ale jde jen o spodobu, kterou si čeští jazykové přizpůsobili řecké slovo "glykýrrhíza, glukurrhiza" (glykýs = sladký, rhíza = kořen); které známe i z latiny jako "liquiritia" a ze staré francouzštiny jako "licorece". Z něj pochází i "liquor" (mok) a z toho prostřednictvím francouzštiny i náš likér.

Anglicky: liquorice, licorice, licorice root, liquorish, sweetroot
Francouzsky: réglisse (z "licorece" záměnou "l" a "r").
Německy: Lakritze
Italsky: regolizia
Španělsky: regaliz, regaliza, regalicia, orozuz, paloduz, alcazuz (sladké dřevo)
Rusky: lakrica, lakričnik, solodkovij koreň


libeček
Z latinského slova "ligusticum" (= z Ligurie) a pozdně latinského "lubisticum, livisticum" vzniklo staré německé slovo "lübestecke". To bylo základem českého slova "libeček", které se přiklonilo k českému slovu "libý".

Anglicky: lovage
Francouzsky: liveche
Německy: Liebstöckel


majoránka, majorán
Ani v řečtině nebylo slovo "amarakos" původní, přišlo sem odněkud z východu. Latina ho převzala jako "amaracus" a přizpůsobila ho slovu "maior" (velký); takže v pozdní latině vzniklo slovo "maiorana, majorana" (majoránka); které dalo základ podobě slova v dnešních evropských jazycích. Latinský kmen "amar" je základem pojmenování i u dalších rostlin: amaranthus (leskovec); amaryllis (amarylka); amarenus (dětel) a možná i slova amarus (hořký).

Anglicky: marjoram, sweet marjoram, origanum, origan (jak už jsem dříve uvedl, pro Angličany je majoránka a dobromysl tatáž bylinka)
Francouzsky: marjolaine, origan
Německy: Majoran, Meiran
Italsky: maggiorana, origano, persia, regamo
Španělsky: almoraduj, almorabú, almoradux (znějí docela hezky tahle poarabštěná latinská slova, že jo); mayorana, orégano, moradux (také santal, že by podle vůně ?); sarilla,
Rusky: majoran


máta
Persefoné byla ženou vládce podsvětí Háda, kterou si pořídil tak, že ji do podsvětí unesl. Její matka Demétér si postěžovala nahoře na hoře Olympu, a výsledkem bylo, že Persefoné žila půl roku v podsvětí a půl roku u maminky. V té době zpestřovala Hádovi život jiná kráska, nymfa Minthé. Persofoné sice Háda neměla ráda, ale dekorum je dekorum, do zelí jí žádná jíná lézt nesměla, a tak proměnila Minthé v rostlinu - bylinku mátu.

Tak si staří Řekové vysvětlovali vznik názvu prastaré kulturní bylinky, ve skutečnosti však k nim přišel odněkud z východu. Do latiny přešlo jako "mentha", odtud si ji zapůjčili staří Slované jako "mintu" nebo "mentu".

Anglicky: mint, pennyroyal (královský zabiják blech); horsemint (koňská máta); spearmint (špičatá máta, podle špičatých listů)
Francouzsky: menthe
Německy: Minze, Kraut, Krauseminze
Italsky: calaminta, menta
Španělsky: hierba buena (dobrá bylina); hierba santa (svatá bylina)
Rusky: mjata
Příbuzná slova: mentol

muškátový květ
Slovo muškát má původ až v Persii (mošk) a do Evropy se dostalo prostřednictvím řečtiny (moschos) a latiny (muscus). Ve všech těchto jazycích to bylo pojmenování pro "pižmo" nebo "mošuš", tedy pro ostře vonící látky.

Anglicky: muscat, mace
Francouzsky: muscade
Německy: Muskatblüte, Muskatblume
Rusky: muskat


muškátový ořech
Původní latinský název "nux muscata" znamenal "pižmový ořech". Jinak viz muškátový květ.

Anglicky: nutmeg
Francouzsky: muscade
Německy: Muskat, Muskate, Muskatnuss
Španělsky: nuez moscada, nuez de especie
Rusky: muskatnyj orech


nové koření
Etymologii tohot názvu není třeba nijak zvlášť vysvětlovat - v porovnání s kmínem, pepřem a jinými kořeními se dostalo do Evropy až v 17. století, a to z Ameriky, kde roste na stromech zvaných pimentovník.

Anglicky: allspice, bayberry, bay rum, pimento, pimiento,
Neugewürz, Piment, Heilkräuter, Nelkenpfeffer
Italsky: pimento, pimento di Caienna, pepe di Caienna (jak vidíte, je v tom trochu zmatek, pro nás jsou "cayenským pepřem" rozemleté papričky)
Rusky: dušistyj perec


paprika mletá nebo drcená
je buď sladká nebo pálivá, což je vlastně směs sladké papriky přichucená pálivou paprikou. Do Evropy se dostala ze dvou směrů, z Indie jako "turecký pepř" a z Ameriky jako jeden z druhů chili (Capsicum annuum).

Slovní základ "papriky" je stejný, jako je tomu u pepře (viz). Podle pepře pojmenovali papriku Maďaři, od kterých se přes slovenštinu dostala i k nám.

Anglicky: pepper, red pepper (červený pepř); bird pepper (ptačí pepř); guinea pepper (guinejský pepř); hot pepper (horký pepř); geezer, chilli, capsicum, cayenne
Francouzsky: poivron, poivre rouge (červený pepř); piment
Německy: Paprika
Italsky: peperone, paprica, spezzatino
Španělsky:
pebrada (omáčka); ajisera, pimiento, pimentón, pimienta roja, ají, paprika, páprica, páprika, guindilla (pálivá paprika)
Rusky: perec
Příbuzná slova: pepř, feferonka


pažitka
Staré slovanské slovo "pažit" označovalo zřejmě spásanou pastvinu. Později se významově posunulo ke tomu, co se sklízí sekáním, okrajováním apod. Český "šnitlík" je vypůjčen z němčiny.

Anglicky: chive, chives, cive
Francouzsky: civette, ciboulette (není vám to povědomé?); cive
Německy: Schnittlauch
Italsky: civette, ciboulette, cive
Španělsky: cebolleta, cebollino, ajo morisco
Rusky:
Příbuzná slova: pažit, žito, snad i žnout, žnec, žně


pepř
Původně staroidické slovo (sanskrt) "pippali" k nám připutovalo přes věky prostřednictvím řečtiny (péperi) a latiny (piper). Původní praslovanský tvar (pipiry); kde "i" představuje měkký a "y" tvrdý znak, neumím ani vyslovit.
Anglicky: pepper
Francouzsky: poivre
Německy: Pfeffer (starší tvar, který se doposud zachoval v německých příjmeních, je Pfeiffer)
Italsky: pepe
Španělsky: pimienta, pimiento, pebre
Rusky: perec
Příbuzná slova: pepřovník, pepřenka, (o)pepřit, nepřepepřit, perník (původně peprník, pepřový koláč); paprika, feferonka


proskurník
Název pro proskurník lékařský převzal Presl, tvůrce české odborné terminilogie, z ruského názvu této byliny (proskurnik). Ten se dostal do ruštiny z řeckého slova "prosforá" (přináším oběť) údajně pro podobu svých listů s hostií, která nahradila dřívější pohanské obětiny. No, dejme tomu.

Anglicky:
althaea, marsh mallow (bažinný sléz); hispid mallow, quill (= brko, nemletá sk. kůra stočená do trubičky)
Francouzsky: guimauve
Německy: Eibische
Italsky: malvarosa, malvone
Rusky: proskurnik


rozmatýn
Z latinského "ros marinus" (= mořská rosa) prostřednictvím němčiny.

Anglicky: rosemary
Francouzsky: romarin
Německy: Rosmarin
Španělsky: rosmarino
Rusky: rozmarin


saturejka
Z latinského "sarureia" (= saturejka, marulka, pamětník, klinopád); snad souvisí s jiným latinským slovem "satur, saturatus" (= sytý, nasycený).

Anglicky: calamint (marulka); savory, basil thyme (marulka, pamětník, "thyme" z lat. thymbra, což je jiný název pro saturejku)
Německy: Bohnenkraut (doslova "fazolová, bobová bylinka")


sezam
Z řeckého "sesamom" a latinského "sesamum". Slovo se k nám dostalo prostřednictvím němčiny.

Anglicky: sesame, gingili
Francouzsky: sésame
Německy: Sesam
Italsky: sesamo
Rusky: kunžut, sezam


skořice
Pochází ze staroslovanského slova "skorica", jednoho z názvů pro stromovou kůru. Název odpovídá původu skořice jako takové, jde o kusovou nebo mletou kůru tropického stromu skořicovníku cejlonského (cinnamomum ceylonicum); čínského (c. cassia) či saigonského neboli Loureillova (c. loureirii). Základem názvu skořice v západoevropských jazycích je herbejský název tohoto koření - "quinnamon" a jeho latinská verze "cinnamomum".

Anglicky: cinnamon, cassia
Francouzsky: cannelle
Německy: Zimt, Nelkenrinde, Nelkenzimt, Zimmet
Italsky: cannella
Španělsky: canela
Rusky: korica
Příbuzná slova: skořicovník, kůra, skořápka


šafrán
Z arabského "zafaran", prostřednictvím latiny (safranum) a francouzstiny (safran). Okrasné formě šafránu se říká krokus.

Anglicky: saffron, crocus, autumm crocus (podzimní krokus)
Francouzsky: safran
Německy: Safran
Italsky: zafferano
Španělsky: azafrán, croco, alamor, alazar
Rusky: šafran, krokus
Rčení: vzácný jako šafrán


šalvěj
Z latinského "salvus" (= zdraví, neprušený) vznikla v pozdní latině slova "salvegia a salvia". Do češtiny se dostala prostřednictvím staré němčiny (salveie).

Anglicky: sage, salvia, clary, see bright
Francouzsky: sauge
Německy: Salbei
Italsky: calaminta, melissa, chiarella, salvia
Španělsky: orvalle, ormino, tarrago, salvia, almaro
Rusky: šalfej
Příbuzná slova: salutovat, salva


tymián
Z řeckého slova "thýmos" (dech) je odvozeno latinské slovo "thymum" (kadidlo). Tymián byl tak pojmenován podle toho, že byl součástí zápalných obětí. Do češtiny se dostal prostřednictvím němčiny.

Anglicky:
thyme
thyme, garden thyme (zahradní tymián)
Francouzsky: thym
Německy: Thymian
Italsky: damiana
Španělsky: timo, sermollino
Rusky: tymjan


vanilka
pochází z Mexika. Slovo vzniklo zdrobněním z latinského slova "vagina" (= pochva, pouzdro, lusk).

Anglicky: vanilla, vanillia
Francouzsky: vanille
Německy: Vanille
Italsky: vaniglia
Španělsky: vainilla
Rusky: vanil


vavřín, bobkový list
Název převzal Presl, tvůrce české odborné terminilogie, z polštiny (wawrzin).

Základem názvu rostliny i koření v cizích jazycích je zpravidla skutečnost, že tato rostlina byla zasvěcena sv. Vavřinci. Latinská obdoba tohoto jména je Laurentius, v dalších jazycích Lawrence, Lorenz, Laurent, Lorenzo, Enzo, Lavrentij apod.

Anglicky: bay leaf, bay, laurel, laurel bay, sweet bay
Francouzsky: feuille de laurier, feuille de laurier-sauce (feuille = list, sauce = omáčka)
Německy: Lorbeer, Lorbeerblatt (Beere = bobule, Blatt = list)
Italsky: lauro, alloro
Španělsky: laurel
Rusky: lavr
Příbuzná slova: lauerát (nositel vařínového věnce)


yzop
Hebrejský název této rostliny byl převzat do řečtiny jako "hyssopos" a do latiny jako "hyssopus".

Anglicky: hyssop
Španělsky: hisopo
Rusky: iccop


zázvor
Také jedno ze vzdálených slov pro koření, které si nese své jméno sebou staletími i různými jazyky. Drávidský slovní základ "vera" znamená "kořen". Ten byl převzat, asi kolem 1. století, v jazyce pálí do slova "singivera" a do sanskrtského slova "srngamveram" (= rohatý kořen); odtud do řečtiny jako "zengíberi" a latiny jako "zengiber, gingiber". Stará francouzština si ho upravila na "gimgibre", odkud přešlo do staré němčiny jako "gingibero" a odtud později do němčiny, polštiny (imbier) a ruštiny. Z latinského základu vzniklo i staroitalské slovo "zanzavero", ze kterého pochází italský název tohoto koření i náš "zázvor".
Podobně vypadající a chutnající koření pocházející z jihovýchdní Asie se jmenuje galgan, kalkan nebo galgana. Česky se mu říká siamský zázvor.

Anglicky: ginger
Francouzsky: gingembre
Německy: Ingwer
Italsky: zenzero
Španělsky: ajenjibre, jengibre, ajengibre, ada
Rusky: imbir

Příbuzná slova: zázvorka




© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info