Poprvé uveřejneno 19.1.2005 na nyx.cz v klubu "Kulinářská etymologie"
Kořen
má kořen v indoevropském kořenu "ker-" s významem "ohýbat (se); kroutit (se); větvit (se); výhonek". Slovo je přítomné ve všech slovanských jazycích jako koren, koreň apod.
Příbuzná slova: kořenný, kořenový, kořenatý, kořenáč, kořenář(ka); koření, , (vy-)kořenit, vzdálenéjšími příbuznými jsou i slova keř, křoví, zákeřný.


Koření
původně se tak říkalo sušeným mletým kořenům
Příbuzná slova:
okořenit

Oddenek
něco "od dna", přitom "dno" mělo původní význam "to, co je na zemi, základ, základna".


Bulva
do češtiny převzal J. Jungmann z polského "bulwa", do polštiny se slovo dostalo patrně z latiny (bulvus = cibule, hlíza) nebo ze staroslovanského slova "buľavý" s významem tlustý, nafouklý, vypouklý, vydutý.


Hlíza
ve slovanských jazycích známa jako hľuza, gliza, glíza, glíža, gljúza, hláza, vždy ve významu nádor, struma, hrudka, vřed, něco, co se nadouvá. Příbuzné je řecké slovo ganglíon (= vřed, nádor); z toho lat. "ganglium". Vše pochází z indoevropského kořene "gel-", které označovalo chumel, kouli apod.


Mrkev
z indoevropského kořene "mrk-/brk-" s významem "kořen", ve slovanských jazycích jako morkóv, marchew, mŕkva, v germánských jazycích se projevuje jako kmen "mor-" (např. něm. Möhre).
Příbuzná slova: mrkvový, mrkvovitý, mrkváče, brukev

Celer
z řeckého sélinon (= celer) --> lat. selinon, silium --> italsky selano --> severoitalsky selleri --> něm. Sellerie (čti zelerí); Zeller (čti celer) --> celer


Petržel
z řeckého petrosélinon (pétros = kámen, skála a sélion = celer, tedy skalní celer) --> lat. petrosilium --> staroněm. petersil --> petržel


Pastiňák
z lat. "pastinare" (= kopat, rýt) --> pastinum (= rycí vidle se dvěma hroty) --> pastinaca (= rozdvojený kořen podobný rycím vidlím)


Tuřín
Vdycky jsem si myslel, že má název podle toho, že se jako méně kvalitní řepa dává ke skrmení kravám (turům); ale slovníky uvádějí původ z něm. Dorsche nebo Torsche (Dorsch = treska, tor = branka, vrata nebo také blázen); tak nevím.


Mandragora
(snad) persky merdum gijá (člověk-rostlina) --> řecké madragorás --> lat. madragoras. podobný význam má prý i čínské slovo "žeň-šen".


Řepa
velmi staré slovo snad ještě předindoevropského původu. Vyskytuje se nejen ve slovanských jazycích (rzepa, répa); ale i v baltských jazycích (rópe); němčině (rouba --> Rübe) , latině (rapa); řečtině (rhápys, rháfys).
Příbuzná slova: řepařský, řepný, řepka. Naproti tomu není příbuznost s "řepíkem".


Ředkev
z lat. "radix" (= kořen) --> stará něm. "retih" a sasština "redik" --> ředkev
Příbuzná slova: ředkvička, radikální


Brambor
brambory k nám přišly za třicetileté války z Branibor (Brandenburg) a původně se jim také říkalo "branibory nebo brantbory". To se dodnes udrželo např. v rumunštině (brandraburca). Erteple (Erdapfel - zemní jablko, což je překlad franc. "pomme de terre"); krumple (Grundbirne - zemní hrušky); zemáky (zemní plody).
Anglické "potato" je převzato z "batátů", tedy původního amerického domorodého názvu. Také v angličtině mají brambory řadu vedlejších názvů (bastard, virginia, tater, murphy, eatrh-apple, yam).
Příbuzná slova: brambůrky, bramborák, bramboračka, brambořiště, bramborář, brambořík.


Reveň / Rebarbora
sice není kořenová zelenina, ale protože nevím, kam s ní, tak jí přidám sem.
Z perštiny (rawend) --> do turečtiny (rävänd) --> do ruštiny (revén); odkud ji do češtiny převzal tvůrce českého doborného názvosloví Presl.
Druhý název, rebarbora, pochází z latiny (rhabarbarum) a řečtiny (rha bárbaron); kde to znamenalo něco jako (od Volhy ze země barbarů - Rha byl tehdejší název řeky Volhy, ale mohlo také jít o již výše uvedené řecké slovo "rawend").




© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info