První zveřejnění: Průvodce - klub Čeština - 30.11.2000 Greve (30.11.2000 20:14)
Jaký je genitiv plurálu od slova tma? Je to opravdu tem?

Poeta (30.11.2000 21:00)
Což "tmí"? ;-))

gerzon (30.11.2000 21:27)
Greve:
S tmou jsou jen problémy.
Jedním z nich je, že je jen jedna a proto nemá množné číslo (s jednou výjimkou - když něco mizí ve tmách); které si, když už opravdu musí, půjčuje od "temnoty". Ta sice má jednotné číslo, ale zase ho téměř nepoužívá, takže se s tmou vhodně doplňují, první dává singulár, druhá plurál.

Druhým problémem je, že z ní nelze udělat zdrobnělinu. Zkus to a až si polámeš jazyk, napiš, prosím, proč to nejde. (Nápověda: sok, nepřítel, vrah)

Š.n.e.k (30.11.2000 23:55)
Gerzon: Nevím, proč bych se měl bát jíti do tem, nebo nemohl mluviti o temce či tmičce.

Poeta (1.12.2000 7:49)
šnek
Je to stejně nezvyklé, jako "bát se jít do tmí".
Asi má G. pravdu, že tma je vždy jen jedna, a nemá tedy smysl mluvit o ní v množném čísle.

Bwian (1.12.2000 10:46)
Peota: Ale proč "tmí"? Z čeho ten tvar odvozuješ? Jenom z toho, že zní stejně nezvykle jako "tem"?

S_M_Lomoz (1.12.2000 10:49)
Čistě teoreticky je to TEM jako ŽEN...

Poeta (1.12.2000 11:46)
bwian
V podstatě ano. ;-)))

gerzon (1.12.2000 11:48)
Šnek:
Nemluvím o technické možnosti vytvořit zdrobnělinu. To lze snad od každého slova. Mluvím o potřebě, a ta u některých slov prostě nevzniká. Jednou z kategorií takových slov jsou slova označující nepřátelské osoby či jevy. Obdobně např. o nemocech. Proto prakticky nikdy nemluvíme o nepřítelíčkovi (na rozdíl od přítelíčka);o sokáčkovi, o vražďánkovi, o katečkovi, o válčičce, o sebevraždičce, o jedíčku, o bolehlávku, o oprátečce, o chorůbce nebo nemocičce, o břichabůlku, o průjmečku a také o tmičce.

tatouch (1.12.2000 11:50)
proč by se temnota nepoužívala v jednotném čísle? Zkoušel jsem hledat metahledačem 'temnota' a 'temnoty' a počet výskytů vychází skoro nastejno (navíc se do 'temnoty' počítají 'pán temnoty', 'hrady temnoty' atd.) Nebo je na českém webu tolik špatných překladů slova "darkness"?

Poeta (1.12.2000 11:55)
tatouch: ale zde jde o tmu, nikoli o temnotu.
gerzon: zajímavé... ;-))

gerzon (1.12.2000 13:08)
tatouch:
neřekl jsem, že se temnota nepoužívá, ale že se téměř nepoužívá, tedy aspoň v porovnání s "tmou". Fantasy, pohádky, možná poesie jsou zřejmě výjimkou, snad proto, že "temnota" zní jaksi vznešeněji než obyčejná tma. Titul "Vládce temnoty" vyjde asi lépe než "Vládce tmy" a což teprve "Vládce temnot" :-))

Mastodont (1.12.2000 19:29)
Ciste nahodou, nevite, jestli nejaky moudry cestinar zkoumal duvody, proc se nektera slova vyskytuji jen v zaporu (neknuba, nejapny, nevrly apod.)??

gerzon (1.12.2000 19:53)
Moudrý češtinář P. Eisner píše (v "Češtině poklepem a poslechem"):
"Nešťastník: Spolu s nešťastnicí mě poučuje, jak se čeština dívá na život, bohužel plným právem. Neviděla potřebu vytvořit šťastníka a šťastnici, ne, nebylo takové potřeby, nic, ale pranic nenutkalo. Kdežto nešťastník s nešťastnice: jak přirozené, jak občanské a doslova denním používáním při stálé životní svěžesti zachovávaná slova!"

S_M_Lomoz (1.12.2000 19:59)
A co mnou už citovaní tu někde v historii MOTORA, MRAVA, ŠIKA a ZBEDA?
Ti taky nejsou...

gerzon (1.12.2000 20:09)
MOTORA, MRAVA, ŠIKA a ZBEDA, mehlo, knuba, japny, vrly: V této podobě asi neexistují, i když dvěma posledními si nejsem zcela jistý. Existují jen slova, od kterých byla tato slova odvozena.

Tak třeba mehnouti znamenalo "hnout, pihnout, mžiknout nebo vrtnout".

S_M_Lomoz (1.12.2000 20:13)
No ano. Taky občas říkám, že se něco zmehlo, ale to nevysvětluje, proč se o někom neříká, že je MRAVA nebo MOTORA (resp. MOTORNÝ)... proč tedy neexistují. Že ne, to víme...

Š.n.e.k (1.12.2000 23:09)
Gerzon: Ještě k těm zdrobnělinám: Přinejmenším "válčičku", "nepřítelíčka" a "vrahounka" jsem už v jazykovém projevu potkal.

Š.n.e.k (1.12.2000 23:12)
S_M_Lomoz: Spočívá to v tom, že u jiných lidí vidíme hlavně zápory. Pokud se nám zdá, že je někdo mrava, je nám to tak podezřelé, že hledáme hnidy, dokaváde i jeho nemůžeme označit za NEmravu.

Ovšem, kdybychom začali "mravu", "motoru", "mehlo" a další označení používat, možná by se časem i ujala. Sice by se jich užívalo mnohem méně, než jejich záporných protějšků, ale žila by.

gerzon (1.12.2000 23:13)
S_M_Lomoz:
Myslím, že dole uvedený příspěvek P. Eisnera to vysvětluje. Prostě si čeština a lidé jí mluvící všímají více negativních vlastností svých bližních než těch pozitivních. A protože cítí potřebu si o nich pošpitat, vytvořili si proto slovíčka. O těch pozitivních vlastnostech tolik nešpitají, proto k nim vzniklo méně slovíček.

Prostě, když někdo neběhal za ženskými, byl prostě mravný. Nic víc, protože to byla nuda. Ale když za nimi pálil, hned bylo potřeba to vypíchnout. "Nemravný" na to nestačil, to nebylo dost silné, a vznikl "nemrava". Ta koncovka totiž lépe vystihuje právě lidské vlastnosti: nemrava, necuda, nemluva, nelida, nekňuba, nemotora, nešika, nezbeda, netýkavka apod.

Račte si povšimnout, že slov, které existují se zápornou předponou "ne" a zárověň nemají po odtržení této předpony pozitivní protějšek, je poměrně dost:

Nebohý nebožtík Nehoda - nedomrlý neposeda, nedokrevný nedbalec, nedoslýchavý necuda, nedovtipný nemrava, nedozírný nebožák, nedostižný nedouk, nedočkavý necita, nemocný nedojedek, nekalý neduživec, nemístný nenasyta, neodbytný nezbeda, neslýchaný nestyda, nenadálý nešika, neskonalý neznaboh, nezáživný neřestník, nevidomý nezmar, neurvalý netýkavka, neotesaný nevěrník, nezkrotný nevěrec, netknutý nevolník, nemotorný nedoměrek, netečný neohrabanec, nedotknutelný nedorost, nepohnutý nemluva, neblahý nepoměr - nenáviděl nevolky nedílné nezdary, nesčetné nešvary, nevinná nedopatření, nezvěstné neplechy, nesmyslné nesnáze, nezlomné nestvůry, nemocná neviňátka, nevraživá nedochůdčata, neochvějná nemluvňata, nechutenství, nedbalky, nedopalky, nedohořky, nepohodu, nepokoje, nevolna, nevěry neřkuli nepokrytě neděle.

Nepochybně nepotázal nehodit nedotčeným nerostem nehostinným nekonečnem. Neřád. Nelida.

Jistě jste si v textu všimli proložených částí. Ty zdůrazňují slovíčka, která sice po odtržení záporné předpony "ne" pozitivní protějšek mají, ale s posunutým či jiným významem, než by člověk z původních slov opatřených ještě předponou "ne" očekával.

Š.n.e.k (1.12.2000 23:21)
Gerzon: Kurzívou jich mělo být víc, třeba nevidomý, nestvůra, nezdar, nemocný, nekalý, neslýchaný, neskonalý, neotesaný, nenávidět, nevinný, nepotázat, nekonečno, neřád.

gerzon (1.12.2000 23:29)
Šnek:
Ano, "válčičku", "nepřítelíčka" a "vrahounka" občas, velmi vzácně uvidíš. Zpravidla však ne jako zdrobnělimu s původním (zmenšujícím, zněžňujícím) významem, ale s významem druhotným, jehož obsahem je ironie nebo snaha zdrobnělý objekt znevážit nebo zesměšnit. V té souvislosti se ovšem spíš použije slovo "přítelíček" s ironickým podtextem než slovo "nepřítelíček".

S kurzívovými doplňky samozřejmě souhlasím.

Mastodont (1.12.2000 23:33)
gerzon: Obdivuji tvuj vykon, ale "slychany" se da zaslechnout :-))) co ma byt ta "nedohorka"??

gerzon (1.12.2000 23:44)
Mastodont:
"Nedoslýchavého" už jsme dali se Šnekem do kurzívy, takže souhlasím. Ve druhém případě nejde o "nedohořku", ale o "nedohořek". To slovo opravdu existuje, s podobným významem jako "nedopalek".




© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info