Trojské okrsky

 

Trojské ulice

 

O trojských domech

 

Kdo by neznal zoologickou. Když Helenka, hlavní hrdinka "Hrdého Budžese" jede do hlavního města, je pro ní, podobně jako pro spoustu mimopražských dětí, zoologická zahrada symbolem, ikonou Prahy. Podobně pro spoustu malých i velkých Pražanů je ZOO symbolem Troje. Ti uměnímilovnější znají ještě Trojský zámek, dnes součást Galerie hlavního města Prahy. Tím znalosti běžného Pražana o Troji zpravidla končí.

Tyto stránky si kladou za cíl vám ukázat, že Troja, to není jen ZOO a Trojský zámek, že je to krásná čtvrť, která v sobě soutředí neobvyklý počet přírodních scenérií a zajímavých staveb.

 



Území Troje je součástí kotliny, ve které společně s Bubenčem, Holešovicemi a Libní vytváří členité a na přírodní hodnoty bohaté území, které má na území Prahy sobě podobné snad jen v Prokopském údolí. Až 80 m vysoký výškový rozdíl mezi Vltavou a náhorními plošinami, časté záplavy, eroze vltavských břehů a ostrovů, udržování brodů a později mostů si vyžadovalo velkou vynalézavot a člověk, pokud tu chtěl žít a stavět, musel najít řadu originálních stavebních řešení. Není proto divu, že právě tady najdete spoustu zajímavých staveb.

Několik staveb, např. lávku na Císařský ostrov a skleník Fata Morgana se mi nepodařilo zatím nafotit, najdete je tu po nejbližším slunečném víkendovém dnu. Ale i tak, prosím, vydejte se se mnou do Troje.

Co je Troja?

 

Troja etymologická


Ovnec nebo Ovenec pochází ze staroslověnského slova "ov" s významem "beran". Ovencem, tedy vlatně "ovčincem", se nazýval i Bubeneč, a aby se rozlišily, nazýval se Bubeneč Předním a Troja Zadním nebo Horním Ovencem.

Troja geografická, orografická a přírodní


Jak už to bývá, je katastr Troje trochu jiný, než jak je to uloženo v obecném povědomí. Na rozdíl od obecné představy nepatří k Troji Císařský ostrov (také se nejmenuje "Trojský ostrov", to jméno patřilo jeho předchůdci, který byl zrušen společně s Holešovickým ostrovem a mnoha dalšími menšími ostrovy při úpravách toku Vltavy, jež tu probíhaly v podstatě nepřetržitě od r. 1906 do 80. let 20. století). Císařský ostrov patří beze zbytku do katastru Bubenče.

Nejdelší hranici Troje, téměř od mostu Barikádníků až po skalní cestu z Podhoří do Bohnického sídliště, tvoří Vltava. Troja se pak šplhá nahoru na břehové srázy. Suchozemská hranice Troje probíhá právě od skalní cesty z Podhoří a odtud přibližně podél ulic Tarnovská, Těšínská, Lohnická a Čimická, kde se lomí k jihu a souběžně s ulicí Nad Hercovkou přechází ulici Trojskou. Tady už jsou na druhé straně hranice Kobylisy. Hranici mezi Trojou a Libní vytváří ulice Na Dlážděnce a Na Jabloňce, odtud běží hranice ke Kozlovce a od ní přechází kolmo Povltavskou ulici až k Vltavě.

Jak vidno, zabírá Troja pro sebe i slušnou část náhorní planiny, podle obecného povědomí již součást Bohnic, Kobylis nebo Libně. Do takto vymezených hranic se kromě areálů Zoologické a Botanické zahrady a Trojského zámku vešla i Přírodní rezervace (skalnaté srázy nad Podhořím), archeologické naleziště (dnes Archeopark na náhorní rovině nad Podhořím) a pět přírodních památek.

Přírodní památka Salabka se rozkládá na západním svahu nad Zoologickou zahradou a usedlostí Salabka. Tvoří ji rozháraný terén porostlý rozmanitými rostlinami a nové obnovená vinice.

PP Hávránka tvoří dvě lokality. Spodní část leží na stejnojmenném potůčku a tvoří ji místo, na kterém se dříve nacházely haltýře, dřevěné sádky na ryby, horní část na svahu směrem v Velké skále tvoří vzácné rostlinné společenstvo, které tu roste jen díky tomu, že jižní expozice a poloha částečně krytá před větrem tu vytváří téměř subtropické mikroklima.

Přírodní památku Velká skála tvoří prastarý skalní útvar, který tu díky své odolnosti přečkal, a zřejmě ještě i přečká, několik geologických epoch, které několikrát za sebou změnily velmi výrazmě jeho okolí. Tuším, že Velká skála byla mj. již třikrát mořským dnem, dnes je momentálně ostrohem nad řekou.

Přírodní památka Trojská je trojúhelník jižních svahů vtěsnaný mezi Trojskou ulici a ulici Nad Trojou. Důvocem ochrany jsou rostliná společenstva, která se tu tvoří, podobně jako na Havránce, díky zvláštnímu mikroklimatu.

Přírodní památku Jabloňka tvoří skalnaté jižní svahy Černé skály a jejich rotlinná společenstva. Je to prostor mezi zahrádkovými koloniemi na zhlaví a bývalými výzkumnými ovocnářskými sady na jihozápadním a mezi vilami Na rybárně na jižním úpatí kopce.

Zájemce o přírodní krásy odkazuji na stránky 01/30. základní organizace Českého svazu ochránců přírody "Troja", které osobně považuji za vůbec nejlepší internetové stránky, které kdy byly stvořeny o nějaké části Prahy, kde je vše o trojských přírodních územích velmi pěkně popsáno.

 

Troja historická


Tady jsem v chronoĺogickém pořadí srovnal všechny dostupné události z historie Troje:

pravěk - první sídliště z mladší doby kamenné v místech dnešní usedlosti Kazanka, na východ od něj knovízské sídliště
pravěk - na území ZOO hroby/popelnice, v Podhoří sídliště haštalské kultury
pravěk - v dejvicko-bubenečské oblasti rozsáhlé sídliště (předhistorická Praha), odtud brod do Troje
středověk - pro stabilnější poměry přednostně užíván holešovický brod před bubenečským
středověk - Dlážděnka, stará cesta od holešovického brodu do Kobylis, na Mělnicko a do Polabí, Jiren, Vyšehořovic a pak dále na Moravu. Druhá cesta do Bohnic a přes Drahaňskou roklinu k vltavskému brodu v Roztokách.
1197 - první připomínka pod názvem Ovenec Zadní a Horní
1228-1233 - v seznamu statků svatojiřského kláštera jsou uváděny Přední a Zadní Ovenec
po roce 1358 - v okolí Prahy zakládány vinice
1433 - záznamy o mlýnu, dvou usedlostech v držení Míky ze Zadního Ovence a rybářské osadě
polovina 16. století - Jakub Smrž, místo rybářské nad mlýnem
1534 - vesničané ze Zadního Ovence uzavřeli smlouvu o rybolovu s mlynářem Janem Kopanem
1567 - dvě usedlosti v Zadním Ovenci drží Mikuláš Sedlák
1565-1574 - Šebestián Rouchovanský, mlynář v Zadním Ovenci, rozprodává pozemky na vinice
1582 - prachovna na ostrově u Zadního Ovence, kterou Markéta přezdívaná Prachařka odkazuje své dceři Kateřině
16. století - ve viničních knihách vinice na vrchu Hradiště u Holešovic (ostroh meyi Vltavou a Dlážděnkou) a vinice na Vrabí hoře (???)
počátek 18. století - změnami ve vltavském řečišti (náplavami) vznikly tři pusté ostrovy proti Troji
16. století - vysazování vinic zdejším mlynářem
16. století - v listině Rudolfa II. je Zadní Ovenec označován za ves
1600 - císař Rudolf II. připisuje do majetku ostrov u Zadního Ovence i ves samu nejvyššímu purkrabství pražskému
1603 - Jaroslav Vchynský ze Vchynic, místokomorník království českého, prodal Alžbětě z Lobkovic mlýn v Zadním Ovenci s řekou, pilou, štěpnicí, loukami, dědinami, vinicí, platy z vinic, hájem, vyjma ostrova prachovou
1605 - další dva dvory v té době náležející Šimonu Hrdému a Kateřině Chotkové
1605 - Štěpán Jiří ze Šternberka, president komory, kupuje dvůr v Zadním Ovenci od Martina Havránka mimo ostrovních pozemků, které zůstaly majetkem komorním, a postoupil jej darem Alžbětě z Lobkovic
1624 - Valdštejn koupil mlýn s příslušenstvím od Václava Megerle ze Solopysk a postoupil jej Maxmiliánu z Valdštejna
1654 - v části Zadního Ovence bylo tehdy osm trvale usedlých hospodářů
1654 - berní rula zaznamenává selský grunt
1669 - Alžběta Polyxena Dembinská prodala dvůr v Zadním Ovenci Ludmile Benigně Šternberkové, jejíž syn Václav Vojtěch hr. ze Šternberka byl vlastníkem svolného deskového statku v Zadním Ovenci
1678 - zachován nákres dvora, na jehož místě byl postaven Trojský zámek. Dvůr měl renesanční fasády
1678-1685 - stavba Trojského zámku pro Václava Vojtěcha hraběte ze Šternberka
1680 - připomínána štěpnička na trojském ostrově proti Podbabě
1696 - Václav Vojtěch ze Šternberka vznesl žádost ke komoře, aby souhlasila se stavbou dřevěného mostku přes vltavské rameno pod mlýnem
17. století - dva dvory:
- dvůr Martina Havránka, později v držení Alžběty z Lobkovic, za Václava Vojtěcha ze Šternberka vzniká na jeho místě Trojský zámek
- dvůr Alžběty Polyxeny Dembinská, který prodala Lidmile Šternberkové
17. století - Eva Kateřina Dobřenská, majitelka jednoho dvora v Zadním Ovenci
17. století - prostor pod velkostatkem čp. 7 při pobřeží zastavěn rybářskými domky
1703 - založení mostu u Císařského mlýna pro přechod do Troje
1743 - mapa okolí Prahy, 11 ostrovů mezi Trojou, Bubenčem a Podbabou
1763 - Jan ze Šternberka prodává zámek císařovně Marii Terezii
1776 - Marie Terezie odkazuje Trojský zámek Ústavu šlechtičen, který jej však i se dvorem prodává Asfeldovi z Vydří
1785 - Josefínský katastr z roku 1785 zaznamenává 29 domovních čísel a popisuje území jako jeden celek
1788 - zámek byl za pruských válek velmi zpustošen. Spolu Předním Ovencem čítá 41 domů
18. a 1/2 19. století - nové stavby rostou kolem Kovárny a při cestě od zámku do Bohnic
18. a 1/2 19. století - z viničných lisů v okolí vznikají v okolí Troje usedlosti
1820 - mapa neznámého autora, východisko přechodu Vltavy do Troje u Císařského mlýna
1825 - J. Palacký, dochází do Trojského zámku za majitelem baronem z Ostfeldu, na čas tu i bydlí
1825 - Troja a Přední Ovenec má 75 domů a 739 obyvatel. Byla zde hospoda, mlýn a pivovar
1/2 19. století - zámek a jeho velký sál cílem výletů Pražanů, v sále se tančí
1/2 19. století - první pomologická zahrada na Kozačce
1/2 19. století - zemský pomologický ústav se zahradou
1899 - zahájeny úpravy toku Vltavy v Trojské kotlině
1903 - Svatopluk Čech bydlí ve vile Havránka čp. 134
kolem 1910 - dokončeny úpravy toku Vltavy v Trojské kotlině
1931 - arch. K. Mašek, ing. Schvarzer a prof. Jiří Janda, vypracován detailní projekt výstavby ZOO
1920 - Troja samostatnou obcí
1929 - v Troji je přes 200 domovních čísel, magistrátní úřadovna, knihovna hl. m. Prahy, pošta, obecná škola Sv. Čecha, hospodářství, mlékárna
1930 - Troja měla 231 domů a 2081 obyvatel
1948 - část Troji připojena k Libni (dnes Troja v Praze 8)
1949 - část Troji připojena spolu s částí Bubenče k Praze 7 (dnes Praha - Troja)
20. století - složitý terén neumožňuje rozrůstání velkoměsta do trojského území, vznikají tu jen solitérní vily a domy, větší území zabrala pouze zoologická, později i botanická zahrada
1.1.1992 - Vznik samostatné městské části Praha - Troja


Literatura:
J. Vacek: Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí (1911,1923)
Rybářská osada v Troji - památková zóna, vydáno Nadací Q.Schwanka - město v zeleni 1997
Franta Žáček a František Stehlík - Historický a orientační průvodce Prahou, Nakladatelství Fr. Stehlíka, Praha 1929 ( http://www.praha1929.cz/ )
Stránky Úřadu městské části Praha - Troja

Řekl jsem vám už vše podstatné, co je mi o Troji známo. Rozdělil jsem tuto čtvrť na 9 okrsků, takže zbývá jen vyjít na procházku ...

 
© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info
Aktualizováno 2.1.2006