Holešovice - přehled okrsků

 

Pobřežní průmyslové pásmo


Holešovice mají tvar podkovy, jejíž základnu tvoří dvě železnice (viz železniční plochy) a oblouk tvoří Vltava, která je obtéká od jihu, východu a severu. Po celém dlouhém břehu tu Vltavu doprovázejí bývalé nebo současné průmyslové stavby. Patří k nim Pražská tržnice, dřívější jatky, rybárna, sklady, Holešovický přístav (i jeho libeňské dvojče na protějším břehu), bývalé parní mlýny, Zátkovy závody, družstevní sklady a betonárna Prefa. Na ně pak směrem dovnitř, do centra Holešovic, navazují další provozovny, jako je např. Měšťanský pivovar, areál telekomunikací s poštovní tiskárnou cenin severně od Ortenova náměstí nebo hutnické sklady Fera (dříve Ferona). Není možné zapomenout ani na Holešovickou elektrárnu, největší průmyslový závod na území Holešovic.

I když je holešovický průmysl na ústupu, pořád ještě je v pobřežním pásmu i ve vnitřní části Holešovic mnoho středních a malých provozoven. Pořád ještě průmysl spoluurčuje charakter Holešovic, prostě k nim patří.

Samostatnou kapitolou je rekonstrukce bývalých továren v Holešovicích, dnes většinou na administrativní objekty. Příkladem mohou být Průmyslové pekárny, Holešovický přístav nebo jako menší příklad bývalá výrobna pražské šunky v ulici Komunardů nebo továrna na vodoměry na rohu Jateční ulice a ulice Komunardů.

 

Pražská tržnice

 


Bývalá jatka, dnes cíl mnoha Pražanů. Je to komplex více než třiceti budov postavený pražskou obcí v jednotném stavebním stylu. Je to největší bývalý holešovický, a možná i pražský, areál, který po rekonstrukci slouží jiným účelům. Jeho součástí je i jedna z nejhezčích pražských vodárenských věží.

 

V domkách (od Argentinské po Komunardů)


Dost dlouho jsem váhal, jaký název pro tuto část Holešovic zvolit. Na rozdíl od dalších částí měla tato lokalita vždy sídelní funkci, bývaly tu nejdříve rozptýlené domky dělníků, kteří pracovali v holešovických továrnách. Původní název západní části Dělnické ulice zněl "V domkách", a to rozhodlo.

Později byly domky srovnány se zemí a na jejich místě stála Osada, kolonie dělnických domků, podle níž se jmenuje Osadní ulice. Ještě později tu pražská obec postavila mezi Tusarovou a Tovární ulicí blok malobytových domů určených pro nemajetné občany. Akce měla zřejmě dobrý ohlas, protože následně nechala obec v sousedství dnes již zrušené plynárny při Osadní a Plynární ulici ještě postavit tzv. městské domy (také domy pražské obce), které si svou délkou a hmotou nezadají s letenským Molochovem.

V této části Holešovic stojí i celá řada zajímavých soliterních domů, jako je např. nejmohutnější holešovická stavba bývalého Metrostavu, dnes Rosmarine Business Center, mateřská škola v Tusarově ulici, škola v Osadní ulici, kubisticky pojatý Maternův dům v Osadní ulici a také jediná větší holešovická sportovní plocha, stadion Lokomotivy při Argentinské ulici a ulici U průhonu.

 

Maniny (od Komunardů po přístav)

i a říčními rameny, dostala pro svůj neurčitý charakter název Maniny. Postupně byla zastavěna spoustou menších továren, výroben a skladů. Řada z nich přetrvává dodnes, i když i zde se postupně prosazuje obytná zástavba.

K nejznámějším stavbám tu patří Měšťanský pivovar, Tesla, její správní budova, Kovo a nejnověji dům zvaný Maják neboli Lighthouse. Obytnou zástavbu reprezentují domy pražské obce mezi ulicemi U průhonu a Přístavní, půlblok nájemných domů v ulicích Dělnické, Na Maninách a V háji, na nějž navazuje kulturní dům Domovina a v neposlední řadě i skupina výrazných funkcionalistických domů na rohu Dělnické a Jankovcovy ulice.

 

Uranie


Menší část Holešovic mezi přístavem a Ortenovým náměstím. Jádrem bývalo dřevěné divadlo Uranie, které stálo nedaleko pivovaru, kam bylo přeneseno z Výstaviště a které v r. 1946 shořelo. Také sem patří zdobný dům, který si pro sebe postavil známý pražský stavitel Vaňha, výrazný rohový dům naproti přístavu nebo stavba Metropolitanu.

 

Ortenovo náměstí


Nebudeme-li počítat rozvolněnou plochu mezi elektrárnou a holešovickým nádražím, která vznikla jako relikt zbouraných Starých Holešovic, je Ortenovo náměstí jediným skutečným náměstím Dolních Holešovic. Ve zdánlivě jednoduchém obdélníkovém půdorysu skrývá dva komunikační průtahy (U Uranie - Vrbenského a Komunardů - Plynární) a uprostřed v zeleni utopenou Masarykovu školu. Každá z jeho stran má jiný charakter. Jižní stranu tvoří převážně vysoké činžáky z 30. až 50. let 20. století, západní stranu historizující a funkcionalistické domy, severní strana je průmyslová, zasahují sem tovární komplexy z Přívozní a Jankovcovy ulice, např. Poštovní tiskárna cenin a nový Hall park Office z ulice U Pergamenky. Východní stranu tvoří nenápadné obytné domy, které ničím nezaujmou. Patří sem i drobné stavby z okolí Masarykovy školy, např. Městská knihovna nebo mateřská škola a na druhé, západní straně pak např. blok obytných domů v Jankovcově ulici a ulici U vody s výrazně členěnou fasádou, Nejvyšší kontrolní úřad, Balnea, sklady hutních materiálů Fera nebo i bývalý PZO Merkuria, dnes Mercury Business Center.

 

Kolem elektrárny


Tato část Holešovic je zvláštní a tak trochu tristní. Kromě vlastní elektrárny sem patří rozptýlené zbytky nejstarší holešovické zástavby, které nějakým zázrakem unikly bourací mánii dopravácké lobby a které až na výjimky nejsou v dobrém technickém stavu. Jsou to domy kolem staré papírny a v Železničářské ulici, domy za tratí kolem severního konce Bubenské ulice a stará zájezdní hospoda u elektrárny, volná prostranství po vybourané větší části Starých Holešovic protkaná komunikacemi, např. travnatá plocha u nového holešovického nádraží nebo autobusové nádraží, na kterých sem tam postávají starší domy nebo novostavby z doby po demolicích.

 

Železniční plochy mezi Letnou a Dolními Holešovicemi


Mezi Letnou (Bubny) a Argentinskou ulicí probíhají souběžně dvě železniční dráhy navazující od jihu na Negrelliho viadukt. Buštěhradská dráha vede dál podél jižního okraje Královské obory na západ, do Kladna, Děčínská dráha (též Severní, Podmokelská nebo Drážďanská dráha) půlí Královskou oboru a míří přes zastávku Praha - Bubeneč na sever. Při průtahu Holešovicemi a Negrelliho viaduktem obě dráhy peážují a vytvářejí tak asi 200-300 m široké pásmo, které v době největšího rozmachu bylo největším železničním uzlem v Praze a okolí. Původní železniční stanice Holešovice sloužila především jako obrovské překladiště jatečních zvířat pro sousední městské jatky. Po zrušení jatek ztratila stanice svůj význam a byla zrušena. Nahradila ji nová stanice postavená severněji, na místě původních Starých Holešovic - dnešní nádraží Praha - Holešovice.

Buštěhradská dráha byla cestou, kterou se do Prahy dostávalo uhlí z Kladenska a ze severních Čech a dřevo z Křivoklátských a západočeských lesů. Jednou z bran, která v době rozmachu pražského průmyslu a stavebního boomu krmila těmito komoditami nenasytnou Prahu, bylo bubenské nádraží (prosím, nepleťte si ho s bubenečským nádražím, které leží na Děčínské dráze), které jen těsně zaostávalo za jiným velkým nádražím ležícím na této dráze, totiž za nádražím Praha - Dejvice. Také nádraží Praha - Bubny, když se dostavil pokles průmyslové výroby v holešovické oblasti a rozmach automobilové přepravy, bylo najednou "bez práce". Nebylo sice strženo, jako se to stalo jeho holešovickému dvojčeti, ale přežívá jen jako zastávka s lokálním významem.

Železniční plochy v Holešovicích mají po celou dobu své existence svůj specifický význam v tom, že už od 30. let 19. století zabraňují spojení Letné a Buben na jedné a Dolních Holešovic na druhé straně. Ačkoliv Holešovice a Bubny tvoří už od 60. let 19. století jednu politickou obec a od r. 1960 dokonce jedno katastrální území s názvem Holešovice, nikdy nesrostly v jeden územní celek. Také jejich funkce byla vždy jiná - zatímco Bubny (Letná) byly vždy sídelním územím, kde se bydlelo, byly Holešovice územím, kde se vyrábělo. Teprve v posledních cca 25 letech, ve kterých z Holešovic postupně odchází výroba a provozovny jsou nahrazovány nebo rekonstruovány k administrativním nebo obytným účelům, se funkce obou území začíná vyrovnávat.

Současné využití železničních ploch je extenzivní a dočasné. Několik špatně udržovaných původních staveb a pár provizorních objektů slouží zejména pro skladování a komunální výrobu. Ani pás autobazarů při Argentinské ulici, který se táhne od tržnice až téměř k mostu Barikádníků, není důstojným způsobem, jak tyto atraktivní pozemky využívat.

Budoucnost železničních ploch je růžová. Po stavební uzávěře Letenské pláně jsou tyto plochy vedle Rohanského ostrova v Karlíně, bývalých průmyslových ploch na Smíchově, pankrácké pláně a stavebních parcel v Holešovickém přístavu jedinými ucelenými potencionálními staveništi spadajícími do širšího pražského centra. Je to šance i pro Bubny a Holešovice - snad je plánovaná výstavba administrativního centra konečně po téměř 200 letech spojí.

 

ostrov Štvanice


Štvanice vznikla v dnešní podobě při regulaci Vltavy začátkem 20. století na místě asi dvou větších a šesti menších ostrovů. Při stejné úpravě zanikly např. Pukrabský ostrov a Nové mlýny na novoměstském břehu Vltavy.

Ostrovem procházejí dva mosty - starší Negrelliho viadukt slouží železniční a novější Hlávkův most silniční dopravě. Na západním cípu stojí nápadná stavba hydroelektrárny, ale jinak západní polovině ostrova dominuje zimní stadion. Také východní část je poklidná. Mezi ostrovem a Karlínem leží jedno z pražských zdymadel s pěkným domem plavidelníka, na něj navazuje "Kodešův" tenisový areál, ke kterému za Negrelliho viaduktem přiléhají další sportoviště.

Na holešovické straně Vltavy je ze Štvanice výborný výhled na svah Letenských sadů a stavby na něm a na úpatí - viz letenská klikací panoramata.

 

Holešovické mosty


Je to neuvěřitelné, ale plná polovina pražských mostů, které vedou z jednoho břehu Vltavy na druhý (ty kratší nemám na mysli), začíná nebo končí v Holešovicích. Počítejte se mnou:

  • Čechův most
  • Štefánikův most
  • Hlávkův most
  • Negrelliho viadukt
  • Libeňský most
  • Nový železniční most
  • most Barikádníků
  • provizorní tramvajový most
  • Most přes laterální kanál
  • Trojská látka

 




Pro srovnání uvádím i ty, které v Holešovicích, zajisté jen pouhou náhodou, nekončí.

  • Zbraslavský most
  • most inteligence
  • Železniční most
  • Palackého most
  • Jiráskův most
  • most Legií
  • Karlův most
  • Mánesův most

 

 

 
© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info
Aktualizováno 2.1.2006