Bubenečské okrsky


Starý Bubeneč
Průmyslová čtvrť v Bubenči a Císařský ostrov
Nový Bubeneč
Dejvický Bubeneč


Starý Bubeneč


Stará osada Přední Ovenec se rozkládala v okolí kostela sv. Gottharda na dnešním Krupkově náměstí. Po vzniku Královské obory tu byl jeden ze vchodů do obory a u něj i hájenka. Od Brusky sem vedly dvě staré cesty. První z nich, dnes ulice Pod kaštany, byla součástí cesty z Pražského hradu do loveckého zámečku ( Místodržitelského letohrádku) v Královské oboře a z ní odbočovala cesta, dnešní Wolkerova ulice, do Předního Ovence. Druhá ceśta vedla z Brusky do Bubenče přímo v trase dnešní Pelléovy ulice a ulice V sadech a vedla dále přes Vltavu do Zadního Ovence (dnešní Troje).

Velká část Starého Bubenče vzala za své v 70. letech dvacátého století, když přímo v jeho centru, na Schweigerově náměstí, byly postaveny paneláky pro pracovníky sovětských zastupitelství a na Sibiřském náměstí ruské obchodní zastupitelství a ruská střední škola, které společně s ruským velvyslanectvím na konci Korunovační ulice tvoří t.zv. ruské městečko nebo ruskou čtvrť). Schweigerovo náměstí tím zaniklo. Zůstal jen kostel sv. Gottharda, několik historických staveb klasicistního původu - stará fara, panský dům na Krupkově náměstí, hostinec Na slamníku, hotel Schweiger a několik domů v Gotthardské ulici a v ulici V sadech. Nicméně, stará a nová zástavba v okolí Krupkova náměstí stojí proti sobě v opozici a vytváří některé zajímavé kontrasty.

Historizující slohy zanechaly ve Starém Bubenči Bulharskou školu ve Wolkerově ulici a hlavně Lannovu vilu, secese pak nadvakrát postavenou obchodní akademii (původně obecnou a měšťanskou školu) na Krupkově náměstí.

Součástí Starého Bubenče je i vilová a diplomatická čtvrť s řadou vil, jejichž stavba probíhá průběžně od začátku 20. století (vily Na zátorce) až dodnes ( č.p. 402 )v ulici V tišině. Pravý vilový koncentrát najdete ve Slavíčkově ulici a v jejím okolí. Tato část Bubenče patří spolu s oblastí Dykova - Hradešínská na Vinohradech, Vilovou ulicí ve Strašnících, Ořechovkou ve Střešovicích a osadou funkcionalistických vil na Babě (Dejvice) ke špičce pražských rodinných vil.

Patří sem i několik velkých velvyslaneckých komplexů - ruský v Korunovační ulici, čínský a indický v Pelléově ulici a americká rezidence a areál ministerstva vnitra mezi Bubenečskou a Pelléovou ulicí a celá řada dalších.


Průmyslová čtvrť v Bubenči a Císařský ostrov



Na historickou zástavbu Starého Bubenče navázala jedna z nejstarších pražských průmyslových čtvrtí. Jejím základem byl Císařský mlýn, který poté, co ztratil rezidenční funkci, byl postupně brusírnou drahých kamenů, mlýnem a první českou papírnou (odtup i název Papírenské ulice). Rozmach této průmyslové zónky byl uspíšen v polovině 19. stol. výstavbou železniční zastávky Praha - Bubeneč na trati do Drážďan (Podmokelská dráha, Děčínská dráha), odkud byla prorubáním skalního masivu Pecky vyvedena vlečka do Císařského mlýna. Svým dílem přispěly i regulační práce na toku Vltavy v celé ině. V rámci těchto prací sem byl přes Královskou oboru sveden ústřední pražský kanalizační sběrač (a společně s ním i Dejvický potok, jehož ubohý poslední zbyteček můžete spatřit pod viaduktem spojujícím Goetheho a Mlýnskou ulici), na jehož konci tu vyrostla Lindsdeyova stará čistička odpadních vod, jedinečné technické dílo, dnes Ekotechnické muzeum.

Přímo nad kanalizačním sběračem, na úpatí Pecky, na speciálním betonovém překladu byla postavena Mauthnerova přádelna, kuriózní továrnička s novogotickou věžičkou nad byvalým sídlem pana továrníka. V Papírenské ulici bylo postaveno ještě několik továren a na jejím severním konci vlastní sídlišťátko s činžovními domy pro dělníky a několika vilkami pro majitele továren. Nejnovější průmyslovou stavbou v této oblasti je nová ústřední pražská čistička odpadních vod v severním cípu Císařského ostrova.

Na Bubenečskou průmyslovou čtvrť navázují na západě, již na dejvickém katastru, další průmyslové stavby, jako např. Vodohospodářský ústav TGM, dejvické garáže nebo dejvická sladovna. Ta již však vyrostla z jiného podhoubí - z toho, jak se původní viničné usedlosti měnily postupně v zemědělské, ty pak v cihelny a ty zase v průmyslové provozovny.

Z východu omezuje průmyslovou čtvrť Vltava s Císařským ostrovem. Jeho značnou část zabírá ústřední pražská čistírna odpadních vod, proto jsem Císařský ostrov, který je z velké části produktem regulačních prací na Vltavě kolem roku 1910, trochu uměle přičlenil k tomuto okrsku.


Nový Bubeneč



Pravý stavební boom zažil Bubeneč za první republiky. Vznikly zde dvě nové oblasti s úplně odlišnou zástavbou. Pro Nový Bubeneč je charakteristické pokračování rozvolněné vilové zástavby jen sem tam přerušené nízkými řadovými domy. V oblasti přiléhající k Dejvicím, řešené s nimi podle společného regulačního plánu, vyrostla vysoká městská zástavba.

Nový Bubeneč zabírá široký pruh území mezi Starým Bubenčem, tí. Ze starých, předprvorepublikových objektů tu najdete jen Bubenečský hřbitov, nemocnici v Bubenči, sousední vilu Ve struhách 2 a bývalou výletní restauraci U pramene známou též jako Saigon. O všech těchto starých stavbách se domnívám, že jsou jakýmsi přívěskem průmyslové čtvrti, který vyrostl na druhé straně viaduktu vedoucího pod Drážďanskou železniční tratí.

Vilový charakter okrsku ruší jen řadová zástavba nízkých bytových domů v Lermontově ulici a v jižní části ulice Ve struhách z 40. let, řada t.zv. esenbáckých domů z 50. tých let v severní části ulice Ve struhách, řadové čtyř a osmi bytové domy v Čínské a Albánské ulici ze 40. a 50. let, škola na náměstí Interbrigády z roku 1960, Bubenečská kolej v Terronské ulici z počátku 60. let a Patentový úřad na rohu ulic Antonína Čermáka a Ve struhách.


Dejvický Bubeneč



vyrostl spolu s přilehlou částí Dejvic podle jednotného regulačního plánu a je "dejvičtější" než většina samotných Dejvic. Kdo z Pražanů, kteří jedou do Divadla Spejbla a Hurvínka, na Úřad městské části Praha 6 nebo na ministerstvo národní obrany řekne, že jede do Bubenče? Žádný, všichni říkají, že jedou do Dejvic, přestože jsou všechny uvedené instituce v Bubenči.

Do této části Bubenče patří zástavba mezi Rooseveltovou, Českomalínskou a Bubenečskou, Jaselskou, Dejvickou ulici, východní částí Vítězného náměstí, úzký pruh zástavby mezi Terronskou ulicí a ulicí Jugoslávských partyzánů, východní strana Podbabské ulice a blok domů na Terronské ulici mezi Čínskou a Albánskou ulicí. Mezi významné stavby této části Bubenče patří ministerstvo národní obrany, úřad městské části Prahy 6, soud Prahy 6 a architektonicky asi nejvýznamnější, i když už poněkud omšelý Vojenský zeměpisný ústav nebo skleněný palác býv. domů Zemské banky na náměstí Svobody.


Bubeneč v Praze 7

Touto částí Bubenče jsme se již zabývali v rámci Letné, proto jen krátká rekapitulace.

Součástí Bubenče v Praze 7 je jižní polovina Císařského ostrova, celá Královská obora, které roduvěrný Pražan neřekne jinak než Stromovka, pražské Výstaviště, které tedy není v Holešovicích, jak se titéž roduvěrní Pražané povětšinou domnívají a letenská zástavba vymezená Královskou oborou, buštěhradskou dráhou, ulicí U Vorlíků, Milady Horákové, Veletržní a Kamenickou ulicí.

Podrobnosti najdete na Letenských stránkách.


 
© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info
Aktualizováno 2.1.2006
     

 

{mos_fb_discuss:11}