Některé věci jsou člověku vrozené. Jako třeba hudební sluch. Anebo taky nejsou. A pak "nejede vlak". Platí to i pro vaření?

...

Čas od času na mě z vod internetových vybafne nějaký článek, co mě donutí přehodit výhybku myšlení neočekávaným směrem.

Jako třeba dneska - prý "muž moderní doby neexistuje" a "dámy zapomeňte na představu muže v kuchyni". Jakýsi výzkum totiž prokázal, že muži - oproti očekávání (nepíšou ale čího očekávání) - nejenže neumí vařit, ale dokonce by prý raději volili prachovku či dokonce přebalování pokakané ratolesti, než vařečku.

Nuž, život člověku neustále předhazuje rukavice a pokládá výzvy. Podle tohoto článku jsem totiž i já nejspíš mužem, ačkoli náhodou dokážu udělat černý i zelený čaj a obojí dokonce s mlékem!

Tedy dobrá - odmítám být mužem a všechny muže, kteří zase odmítají být součástí této trapné statistiky vyzývám k akci - pojďme společně překročit práh do oné třinácté komnaty - kuchyně.

Na primárním prvopočátku zvolíme recept. Respective - já si dovolím ho zvolit. (Beru to podle délky receptu - když je to dlouhý jako Hvězdný války, tak to nepřichází v úvahu). Takže tohle: kuřecí prsíčka zapečená se sýrem s medovou majonézou.

Nejdřív musíme přichystat přijatelné podmínky - volíme nějaký klidný a příjemný den, nejlépe navečer, vypneme tedy zvonění telefonu, aby nás nikdo nerušil, pustíme si oblíbenou (nejlépe relaxační) hudbu, uvolníme se (ne zas tak moc!) a začneme.

Kdo chce, oblékne si zástěru.

Promneme prsíčka (kuřecí!!!) dle receptu a strčíme je do chladničky. Natáhneme minutku na půl hodiny.

V mezičase si připravíme medovou majonézu (dle receptu výše).

V průběhu přípravy rychle doneseme dvě role papírových utěrek, smetáček a lopatku a uklidíme z podlahy rozbitou hořčicovou sklenici včetně obsahu. Najdeme mop a vytřeme celou hnědou (teda hořčicovou) cestičku, která vede z kuchyně až do komory, kde máme uloženy zásoby utěrek ... Poté, co jsme vyprali mop a převlékli se, doděláme medovou majonézu - dle receptu smícháme, rozdělíme, uložíme půlku do lednice.

Na pánvi osmažíme slaninu do křupava. Do křupava, ne do uhlova! No a co že volala tchýně a že to nešlo položit?! Jasně jsem na začátku řekla "vypnout zvonění"! Takže vyvětráme, uhlíky vyhodíme a osmažíme slaninu. Do křupava.

Pokud jsme byli dostatečně rychlí, máme čas udělat si teď krátkou pauzu a dát si třeba kávu. (Platí pro ty, kdož si vzali zástěru. Ostatní se mohou během pauzy opět převléknout do čistého trička).

Po zazvonění minutky se zhluboka nadechneme a vytřeme tu kávu, co jsme leknutím rozlili (to je dobře, že jsme si těch utěrek prve přinesli tolik, že?).

Vyndáme z chladničky prsíčka a osmažíme. Až si poběžíme opařený prst strčit pod studenou vodu, nezapomeneme sundat pánev ze sporáku!

Propriety dle receptu naházíme do zapékací misky. Co se týče těch hub, pokud jsme nepozvali na večeři šéfa, použijeme alespoň pravděpodobně jedlé houby.

Pokusíme se najít ten mobil, co jsme při karbonizaci slaniny někam založili. (skutečně vám nepomůže si na něj z pevné linky zavolat, zvonění je už vypnuté.)

Ať už to dopadlo jakkoli, pokusíme se nějakým způsobem sehnat někoho, kdo nám ukáže jak se zapíná trouba a nakolik ji máme vyhřát. (Sousedka bude mít určitě pochopení a ten telefon dřív nebo později někde najdeme.) Bohatší o několik "troubních" informací, dáme zapékací misku zapékat a nastavíme minutku na 15 minut.

Dáme si pauzu, je to přece tak vysilující.

Potom, co se za hodinu a půl probudíme vedle vyzvoněné minutky, urychleně otevřeme všechna okna a uděláme v bytě průvan. Oblékneme si chňapky a odstraníme z trouby zbytky našeho výtvoru (nejlépe i s tou miskou).

Otevřeme ledničku a vyndáme láhev studeného piva (na uklidnění). Pak se pokusíme fénem oživit ten mobil, který jsme omylem odložili hned vedle petržele do horní přihrádky.

Následně vyhledáme ve Zlatých stránkách, na internetu, v paměti telefonu - pokud už funguje - (nebo v paměti vlastní) číslo na nejbližší roznáškovou firmu a objednáme pizzu. Jakoukoli. Kromě té, co jsou na ní kuřecí kousky, samozřejmě.

Až přijde manželka/maminka/tchýně/babička/nebo někdo a zeptá se co se tu proboha dělo, s nevinným výrazem odpovíme, že jsme připravili strašně náročnou medovou majonézu a že je v misce v lednici :)




© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info