Skokka strávila jistý čas v soláriu a nadapaly jí tam zajímavé myšlenky.

Tak jsem onehdá byla na soláriu a čekajíc na muže, než se z bílého stane méně bílým, usazena v zeleném křesílku, nemohla jsem pominout onu barevnou hromádku vyrovnanou do sloupečku na stolku a určenou právě pro zkrácení dlouhé chvíle čekajících. Ano, přišel mi pod ruku stoh magazínů pro ženy a přivedl mne k určitému zamyšlení nad tímto jevem.

(Vsuvka pro ty, které ještě pořád nahlodává skutečnost zmíněná v prvním větě - totiž proč můj muž - proboha - leze do solária. Pokud vás to skutečně trápí, vězte že je to více než prosté - čeká nás cesta k moři. A pokud, stejně jako on, oplýváte středoevropskou bělobou, je potřeba vytvořit ochranný základ, abyste se spálili v přímořské zemi až později a ne hned v prvních minutách po výstupu z letadla. Toliko na vysvětlenou, zpět k pilotnímu tématu).

Co to vlastně je, ten časopis nebo magazín určený ženám? (Potažmo i mužům - minimálně ty křídolesklé drahé časopisy mají i svůj protějšek v magazínech pro muže. Nicméně tuto problematiku ještě nemám probádanou, to třeba někdy jindy). Jak to, že je těch časopisů stejného nebo podobného zaměření tolik?

Stejná obálka - ano, na každé se usmívá jiná slečna - ale jinak je to stejná obálka jako minulý měsíc/týden a stejná obálka jako u jiného časopisu, co leží na pultech hned vedle. Na vánoce zaručeně nejlepší recepty na cukroví a zdobení stromečku, v lednu shazujeme vánoční kila, na velikonoce jarní úklid, jarní prostírání, pečeme beránka a nosíme světlé oblečení, protože zima skončila; v létě si češeme účesy k vodě a vybíráme správný střih plavek, na podzim se pomalu připravujeme na vánoční úklid a nosíme oblečení tmavších barev spadaného listí. Stejně jako loni, stejně jako příští rok.

A v těch křídových, dražších? Odečtěte reklamy, zůstane vám v ruce přehlídka kabelek, laků na nehty a celebrity stylu, "který prostě musíte mít!", stejně jako jste ho museli v minulém čísle, v předminulém, v přepředminulém ... Pak vždycky něco očíslovaného - třeba 6 triků jak zhubnout do plavek, 20 věcí, které nikdy neříkejte nejlepší kamarádce, 7 rad jak ho dostat rychle do postele. (Všimněte si obzvlášť toho posledního bodu - toho jak samce "dostat a po použití zahodit". To abychom se mohly s příštím číslem pustit do dalšího lovu, podle supernových a supertajných rad, které pro nás exluzivně odhalila redakce časopisu XY).

Nedávno jsem zavadila, v jednom internetovém článku, který se zabýval postavením "současné ženy", o zamyšlení nad rozdílem mezi dřívějšími a dnešními kontakty mezi ženami navzájem. Dříve se - když byly primárně (a často výhradně) matkami a hospodyňkami - mnohem více setkávaly v rámci běžných denních pochůzek a činností, měly tedy více času na výměnu informací a mluvily a mluvily - za účelem utvrzení vzájemných vztahů. Tento měl kromě praktické stránky, jakou výměna informací přináší sama o sobě, silný sociální podtext - žena byla odkázána (především ekonomicky) na svého muže, což s sebou neslo zároveň i nutnost nějak se zabezpečit pro případ jeho ztráty. Navázání úzkých osobních vztahů s ostatními ženami z okolí tedy bylo také způsobem, jak vytvořit určité sociální zajištění, skupinu lidí, která v případě nouze, vypomohla, podpořila a alespoň zčásti tak zmírnila dopad ztráty muže na ženinu nelehkou situaci. (A pokud se překleneme ještě do hlubší minulosti, k úsvitu lidstva, kdy ženy střežily v jeskyních děti a oheň a muži byli lovci - nefungovalo to tehdy v podstatě podobně?)

Nechci se pouštět do pokračování předešlého odstavce v tom smyslu jak moc (nebo v čem) jinak vypadají meziženské vztahy a komunikace dnes. Rozhodně je ale jiná a tak nějak (všichni, nejen ženy) k sobě máme dál. (Schválně - kdo zná osobně všechny sousedy v domě - víc než jako vizitku na vedlejší poštovní schránce?)

Chci jen položit otázku, zda právě určitou dnes chybějící nebo nedostatečnou část soudržnosti "mezi námi ženami" nemají zastat právě časopisy pro ženy.

Třeba ty určené hlavně pro starší cílovou skupinu, kde je kladen velký důraz na "skutečné příběhy", vesměs o soukromých tragédiích typu rozvodu, neporozumění mezi rodiči a dětmi, úmrtí v rodině atd. Žena, která prochází těžké životní období, ale nejen tehdy, může mít pocit "odpojené synapse", cítit podvědomou potřebu zařazení se mezi ostatní ženy, které "prožívají totéž", případně "jsou na tom ještě hůře, přesto se drží nad vodou" - to pomáhá.

Ale totéž by mohlo vlastně platit i pro čtenářky z té mladší cílové kategorie - čtenářky časopisů, které vychovávají mladé ambiciózní soběstačné dámy s ostrými lokty, pro které je muž v lepším případě životní "doplněk" vedle kariéry a jiných důležitých věcí. Možná to cítíte stejně jako já - jako něco nepřirozeného, co by vlastně málokdo potřeboval a chtěl číst, pokud by někde v sobě uvnitř necítil alespoň malinkou nejistotu. Pokud někde uvnitř nestrádám, nepotřebuju se znovu a znovu ujišťovat, že jsem silná a že to dělám správně právě tak, jak to dělám. Pokud jsem nejistá, zmatená, nebo "odpojená", potřebuju nějakou podporu, něco, co mi dodá jistotu - aspoň do dalšího čísla. Tak jdu a tu podporu si koupím - "13 rad jak ho donutit k tomu, aby vám zobal z ruky", "rady jak se nalíčit tak, že vám neřekne ne".

Je tohle důvod, proč se na trhu drží nepřeberné a nepřehledné, alespoň pro mne :); množství časopisů, které se mi jinak zdají všechny zoufale podobné?

Možná mám naivní představy (až příliš dobré) o nás jako člověčím druhu, i o nás ženách jakožto zastánkyních "hezčí poloviny lidstva", ale nějak se odmítám smířit s představou, že vlastní, často bezduchá a povrchní, náplň časopisu stačí k tomu, aby se uživilo již zmiňované poměrně velké množství stále stejných tiskovin. (pardon, nejsou STEJNÉ, loni se dělal beránek s rozinkami, letos byly v receptu oříšky).

Takže hledám důvod někde hlouběji a pořád mám pocit, že za tím přece musí něco být, něco víc. Něco jiného, co nám dala na prvopočátku příroda a zrušila civilizace, takže jsme teď v mínusu a zoufale hledáme jak to vyrovnovážit zpátky....

Přece to není skutečně jenom o tom co na sebe napatlat, co na sebe pověsit a jakou barvu mají mít závěsy aby byl člověk "in"?

Nebo je?




© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info