Jaro se kvapem blíží, velikonoce na krku, takže se tomto týdnu (15. - 22.3.2008) urodilo na DS 109 fotografií. Snažíte se, líhnou se noví autoři, bylo z čeho vybírat. Ústřední motiv tohoto pokračování vám neprozradím. Nepodceňuji vás, určitě na něj přijdete sami.

Jaro se kvapem blíží, velikonoce na krku, takže není divu, že v tomto týdnu bodovaly makrofotky s kytičkami:

*****




Jsou fotky, u kterých se bojíte dýchat, abyste neodfoukli jejich atmosféru. Patří k nim i makrokrajiny, jejichž prototyp představuje autorka touto fotkou. Jsou to klasické krajinky s předním a zadním plánem, slunečním světlem, které v krajině vypichuje osvětlené objekty a projasňuje barvy. Jsou to krajinky, o které se pere světlo se stínem a barvy se šedí. Co na tom, že jsou jako dlaň, jsou ... působivé.

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***



Tak tohle nejsou krajinky, to jsou princezny zakleté vodníkem.

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***



Tak tyhle dvě fotky jsou z jednoho světa, co říkáte? Technicky je to svět lístků, bobulek a žlutého bokehu na pozadí, ale pro nás latentní romantiky je to svět Alenky z říše divů. Děkuji autorce a autorovi, že nás do něj na dobu jednoho dechu zavedli. Ne déle, protože pak slunko zajde za mrak a jejich svět se rozplyne ve stínech.

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS
Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***




Dovolte, abych vám představil nejnovější model sametové fialového teleskopu se dvěma žlutými bliznovitými anténami ve tvaru prdelky. Vzhledem k atmosférickým podmínkám panujícím na naší stanici je teleskop setrvale orosený jinovatkou. Autor ho nabízí velmi levně - za jeden pohled. Musíte se ale dívat pozorně, jinak uvidíte něco úplně jiného, něco obyčejnějšího.

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***



Co mě napadá? Že příroda, když chce nalákat, používá pořád dokola tentýž osvědčený model. Viď, Adélo!

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***




Drobná hříčka s hloubkou ostrosti, komplementárními barvami a klasickou kompozicí a ejhle - máme tu piruetu zatavenou v čase. Jemná fotka jemné autorky.

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***




Nejen květy žije makro. Také neživé věci k nám někdy promlouvají. Jako tato věc. Na první pohled vypadá sice jako skleněný tenisák, ale hned na druhý poznáte kříšťálovou kouli. Nevěříte? Tak trochu přimhuřte oči, dejte hlavu na stranu, ne na druhou, a upřete zbytek pohledu do ohniska vypáleného na stole. Uvidíte, že za chvíli bude váš pohled nevyhnutelně vtažen do nitra toho skleněného samosvěta a co tam uvidíte, záleží jen na vás, na vaší fantazii, na vašich touhách. Jen u toho nesmíte usnout!

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***




Maska, další věc, která mlčí a přesto promlouvá. Dává otazky. Kam patřím, člověče? Do divadla del arte? Kdo mě tam nosí, když jdu hrát? Tklivá Kolumbina, šibal Harlekýn, smutný ctitel Pierot, nadutec Capitano nebo snad ten boháč Pantaleone? Dává otázky, ale nikdy, nikdy žádnou odpověď.

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***




Dva viklany, dva strážci času, a přece každý jiný. Ten český je z kvalitního pískovce, fortelný a rozšafný jako hřib koloděj a na povrchu si s každou vráskou zapisuje další generaci lesů rostoucích kolem.

Ten cizokrajný sotva udrží hlavu na krku, směrem ke slunci vrhá zadumaný úsměv jako by přemýšlel o tom, která z těch vlnek, které kolem něho čeří pouštní vítr, bude posledním svědkem jeho strážení.

Sfinga a smíšek, a přece kolik mají společného - času.

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS
Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***





Tři krajiny. Na první pohled úplně rozdílné. Ale je tomu tak? Zadní plán (horní třetinu) tvoří obloha s mraky, střední plán (prostřední třetinu) moře (co na tom, že jednou je to moře vody, podruhé moře písku a potřetí moře stromů) a přední plán (spodní třetinu) tvoří blízké objekty, postava nebo strom(y). Ve všech třech případech přeskočí pohled velmi snadno od předního objektu k ústřednímu bodu zadního plánu na pozadí (slunce, hora, světlá pláň).

Řeknu vám, nemáme to lehké, my krajináři. Kolik je jen rozmanitých krajin, a jen několik málo prostředků k tomu, jak jejich kouzlo zachytit.

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS
Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS
Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***




Dva pohledy z očí do očí ... jektivu. Oba autoři si pohráli s hloubkou ostrosti. Oba modely stojí v podobné pozici. Přesto každý z obou portrétů vyznívá jinak. Je to ve výrazu portrétovaných. Zatímco Oňa je nonšalantní, možná vyzývavý, zdá se Ona spíše udivená nebo zaskočená. Oba mají jedno společné - jako by se ptali: "Proč mě vlastně fotíš?".

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS
Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***




Dvě vody v pohybu, a přece jaký je to rozdíl. Asi jako v pohádce, živá a mrtvá voda. Živá zvoní, cinká, ševelí a šeptá a vůbec dělá všechny ty věci, o kterých píše Karel Čapek v Pohádce vodnické. Mrtvá voda stojí, nemá vlastní pohyb, půjčuje si ho od větru, nemá vlastní hlas, půjčuje si ho od ticha a nemá vlastní tvář, půjčuje si ji ... třeba od Litovle.

A přece můžou se pohádky bez živé a mrtvé vody obejít? A fotografové?

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS
Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS

***




A nakonec perla. Když se sejde dobrá stavba, dobré světlo, dobrý čas, dobré počasí a dobrý fotograf s dobrým foťákem, zákonitě vznikne skvělá fotka - nebo také dvě. Fotky nového mostu v Olomouci v tomto podání jsou ozdobou fotek na DS a k tomu nemám co dodat.

Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS
Obrázek na DS Stránka s obrázkem na DS




© Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. - Langweil.info «» Prago.info