Vintage

Přečteno 1470 krát

David Vávra

„Kampak já se vypravím, kampak já se podívám.“

Okřídlená věta akademického architekta Davida Vávry uvádí každý z dílů TV cyklu o "šumných městech", který tento sympatický pán připravuje s režisérem Radovanem Lipusem. Úspěšný projekt, který nekonvenčním způsobem pozvedá zájem o moderní architekturu českých a moravských měst, mu dal i přezdívku - Šumný Vávra. Tak se jmenuje i kniha, která o Davidu Vávrovi vyšla.

„Pokud v cyklu nekritizuji, tak se snažím chválit. Raději si vybíráme domy, o kterých stojí za to se zmínit, nicméně varovný prst je nutné zvedat. V obecném povědomí není moderní architektura dávána na stejnou úroveň jako například architektura baroka. Funkcionalistická vila dojde velmi rychle ke zprznění, kdežto barokní kaplička je považována za památku. Leckdo namítne, že to může být odstupem věku, ale pro mě je památkou to, co mohlo vzniknout včera a má to svoji hodnotu. Navíc třeba u funkcionalismu už čas jeho hodnotu poměřil, je to danost a není třeba o tom diskutovat,“ říká David Vávra.

V roce 1995 byla natočena Šumná Ostrava, později Šumná Opava a Šumná Olomouc. Několik let nic dalšího nevzniklo a potom projekt získal podobu TV seriálu.

O pražské architektuře David Vávra říká: „Když se člověk podívá v současné době do jiných měst ve světě, je jasné, že trend asanací periferních i centrálních čtvrtí musel přijít i k nám. Otázkou zůstává, kde se proces zastaví. Praha má štěstí, že střed je už téměř zastavěný, což ovšem s sebou nese i to, že jádro Prahy se stalo turistickým ghettem. Pro mě jsou živým prostorem čtvrti Karlín, Žižkov, Nusle a donedávna i Smíchov. Právě na Smíchově možná šlo mnohé prostory využít i jinak než jako komerční centra. Dnes se natočí kdejaký nablblý klip nebo písnička a hned se z toho dělají ankety. Kdejaké pokleslé filmy jsou oceňovány, jsou toho plné noviny, a přitom ty věci ve svém důsledku do reality příliš nezasahují. Kdežto architektura, která ovlivňuje nejen životní prostředí, ale hlavně život lidí, kteří ji užívají, je velmi zanedbávána. Architektura byla degradována ani ne na spotřební řemeslo, ale ještě hlouběji. V našem prostředí danou věc navíc velmi ovlivnilo čtyřicet let bolševismu. V té době byla architektura ekonomickým diktátem a politickou věcí."